sobota 20. srpna 2016

Nepravděpodobné, ovšem ne nemožné

Došla jsem k názoru, že už toho válení bylo až až, že se zdravotně cítím více než dobře, že mi vlastně začíná být domov tak trochu malý. Rozhodla jsem se najít si práci. Ne vletět hned do první, která je mi navíc protivná, ale prostě vybrat si něco, u čeho budu mít pocit, že by to mohlo být fajn. A tak jsem brouzdala po netu a hledala, až jsem narazila na dva inzeráty, které svou protichůdností zájmů lehce bijí do očí. První tím, že to bylo pro mne něco naprosto nového a druhé naopak svojí hřejivou známostí. Odhodila jsem veškeré zábrany a odepsala na inzeráty s myšlenkou aspoň jsem to zkusila. Světe div se, čekaly mě dva pohovory.

...

středa 10. srpna 2016

Když nastane čas...

Ležím ve stínu a podřimuji. Ve snech se mohu prohánět po zahradě, očichávat feny a znovu prožívat dávná dobrodružství. Teď je pro mě největším dobrodružstvím, když se zvládnu zvednout a dojít se vyčůrat do trávy. Nohy mě už neposlouchají jako dřív. Donedávna pro mě vstávání bylo nepříjemnou záležitostí, ale přeci jen jsem ještě něco uběhl. Dnes ne, dnes je to asi žalostný pohled. Zadní nohy se mi klepou a občas dokonce žuchnou zpátky na zem. Moje oči nevidí, čich nefunguje jak bych si přál a prý jsem hluchý. Ale můj ocas ještě slabě vrtí, když vytuším přítomnost známé osoby.


...