sobota 6. února 2016

Vzletné hranice vs. domácí krb

Když se podívám na seznam recenzí tady na blogu, českých autorů je tam jako šafránu. A stejně to vypadá v mé knihovně. Čestné místo zde mají zatím tři díly pentalogie Zahrada, ale tím asi můj nadšený výčet končí. Čím to je, že dávám přednost zahraničním autorům před jejich českými kolegy? Vím, že v tom nejsem sama, ale přemýšlím nad tím, proč to tak mám zrovna já. Kde se zrodila má nechuť po knihách českých autorů, ta obezřetnost, se kterou se jim vyhýbám?


Reading = adventure


Myslím, že první semínko nechuti ve mně zasela školní docházka. Nabízená díla českých autorů mi oproti těm zahraničním přišla nudná a nijaká. Kdykoliv jsme měli psát referát, rvala jsem se zuby nehty, abych ulovila nějakého zahraničního autora. A tiše trpěla, když se mi to nepovedlo. Ve chvíli, kdy jsem v ruce držela seznam literatury k maturitě, nadšeně jsem vybírala zahraniční bichle a nabízeným českým kouskům, byť byly kolikrát kratší, jsem se vyhýbala. 

A tak jsem si vytvořila velmi kladný vztah k zahraničním autorům. Od školních let už utekl nějaký ten pátek, ale já se v knihkupectvích i knihovnách stále obloukem vyhýbám našim autorům a domů odnáším jen ty zahraniční. Možná jde o zvyk. Ale je to také mnou - nikdy jsem nebyla příliš velký vlastenec. Nepotřebuji číst o našich českých bolístkách, o tom, co mám pod nosem. Kniha je pro mne cesta, únik, možnost poznávat celý svět. 



...
A to je patrně hlavní důvod, proč raději sáhnu po díle ze zahraničí. Jsem snílek, ráda poznávám nepoznané, kouzlím a procházím se Londýnem. Ráda se obléknu do šatů empírového střihu, nasednu do kočáru a vyjedu na venkov. Nemám potřebu ani chuť číst o Klárkách a Honzících. Ani nevím proč, ale anglická jména mi v knize jdou více "do úst".

Kniha je pro mne možnost být na čas někým jiným. Žít někde jinde. Zažívat jiný život. Proto mě nebaví číst o známých místech a situacích. Musím upřímně přiznat, že nemám žádný vnitřní vztah k našim autorům. Ač to bude znít trochu hnusně - a nemusí na tom být zrnko pravdy - kniha se jménem českého autora ve mě vyvolá obraz nezáživnosti a možná i nekvality.

Nemám v úmyslu shazovat české autory, nemíním nikoho urážet. Jde o čistě vnitřní cítění a nutno podotknout, že to málo, co jsem v poslední době četla, na mě většinou zapůsobilo překvapivě příjemně. Přesto vše však nemám o nic větší chuť si české autory pouštět do knihovny, ani jim ve větším měřítku věnovat čtenářské chvilky.  



Jak to máte vy? Dáváte přednost zahraničním autorům, případně si hýčkáte autory české a nenecháte si na ně sáhnout? 



9 komentářů:

  1. Ahoj, u mě v knihovně se sice českých autorů najde o trochu více, ale přeci jen zahraniční převládají. A při nákupu jen velice málokdy sahnu po českém autorovi, jak říkáš, mám pokaždé obavu z jisté lacinosti, všednosti, nekvality.

    www.andysbookworld.blogspot.com

    OdpovědětVymazat
  2. Můžu nabídnotu trochu jiný pohled. Čtu převážně fantastiku a v ní si čeští autoři vedou velice dobře a jejich tvorba si v nejmenším nezadá se zahraničními autory. Přiznám se, že také ráda nečtu o životních bolístkách běžného Čecha (proč bych měla číst o něčem, co běžně vídám kolem sebe), ale fantastika naštěstí tímto neduhem netrpí, tematický záběr je v ní mnohem širší, takže si skoro každý přijde na své. A navíc jde z mé strany i o projev kolegiálnosti - sama píši a chci vydat knihu (knihy), takže by se mi nelíbilo, kdyby mou knihu někdo odsoudil jako nekvalitní jen proto, že je česká (i když na ní to zrovna nejde moc poznat).

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. A nenabídla bys nějaké ukázky kvalitních českých autorů? Ráda jim dám šanci :)

      Vymazat
  3. Ja osobne nectu ceske autory hlavne z toho duvodu, ze jsem si zvykla cist ciste v anglictine... muze za to prevazne to, ze knihy, co vychazeji u nas, jsou v priserne kvalite (hlavne co se tyka pravopisu). Navic anglicke knihy vyjdou levneji, pokud chci kupovat fakt nove (a ne behat nekde po antikvariatech a sledovat bazary :))

    Nicmene, jeste na gymplu jsem ceske autory nemohla vystat ze stejneho duvodu :) Uz vecnost se snazim dokopat k precteni Kulhankova nocniho klubu, ale odrazuje me prave to, ze je to cesky autor - i kdyz uz mi byl mnohokrat doporucen :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak to Ti trošku závidím, já se nemůžu dokopat ani k tomu, abych přečetla v Aj Harryho... :)) Navíc v Čj čtu ráda, ale souhlasím s tím, že co se kvality týče, jde to s ní od desíti k pěti... Nedávno jsem si posteskla, že četbu v Aj nezvládám, protože jsem narazila na jednu knihu od Watersové v LK za 39,- a byla i krásně vyvedená. :)

      Kulhánka mi kamarádi také doporučovali, ale není to úplně můj šálek kávy. :) (A tím nemyslím jen fakt, že jde o českého autora.)

      Vymazat
  4. Určitě převažují zahraniční, ale momentálně letos mám za sebou už dvě knihy českých autorů a třetí čeká v řadě :) A docela mě to těší, protože obě knížky - Anděl smrti i Pod hvězdou bláznů byly skvělé a věřím, že Neviditelná zranění, na které se brzy chystám, budou taky dobré. A ještě na mě doma čeká Michaela Klevisová :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak to je fajn, že jsi spokojená. :) Ať ani další není zklamáním. :) Já tomu letos tedy celkově moc nedávám. :D

      Vymazat
  5. Je naozaj škoda vyhýbať sa českým autorom. Píšu totiž výborne, na úrovni tých zahraničných a vôbec nemáš pocit, že čítaš o Honzíkovi a Maruške od vedľa (samozrejme záleží aj od toho, čo čítaš). Mne osobne sa česká literatúra páči dokonca viac ako naša slovenská. Minimálne po nej siahnem častejšie.
    Tak napríklad Do tmy, Pálenka, Mapa Anny, P.S., Pod sněhem, Člověk Gabriel, Buzíčci, Malá velká domů, Hruškadóttir, Saturnin...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Slovenskou jsem četla snad jen jednu knihu - Stalo sa mi všetko... Musím přiznat, že slovenština mi krásně zní v běžném hovoru (často jsme jezdili do Tater a hrozně ráda jsem se bavila s dětmi a poslouchala je), ale v knize, filmu je to pro mě hrůza. Teď jsem koukala na Harryho a byla jsem v pokušení vypnout zvuk, protože ten překlad a dabing je otřesný... :D

      Člověk Gabriel mám doma, tam mě zlákala obálka. :D Ale furt je jen v knihovně. Nevím, prostě se k tomu nedokopu. Ale teď jsem si ze čtení přinesla "Máváme labutím", což jsou české povídky, tak ty zkusím. Některé jsem slyšela čtené a dvě ze čtyř se mi i líbily. :)

      Vymazat