středa 13. ledna 2016

Jenom ne foxteriéra

Jako malá holka jsem četla knihu, která zásadně ovlivnila můj život. Utvrdila mě v myšlence, že nutně potřebuji psa. A že to rozhodně nebude teriér. Jak mi totiž Robin ukázal, s teriérem není nikdy nuda (a já se čas od času nudím ráda). Po letech - číslo už přestává být slušné zveřejňovat - se mi do rukou dostala další kniha Zdeny Frýbové, Robinovo pokračování s názvem Robin Druhý a jeho rodina. A jak tohle setkání dopadlo? 


Nakladatelství Šulc-Švarc

Pejsci nežijí věčně, i když by si to Aninka s Karinkou (a nejen ony) moc přály, a tak se museli Robinek, Batulek i Dickie odebrat do psího nebíčka. Holčičky, které od malička vyrůstaly ve společnosti chlupáčů, se však se stavem bez pejsků nehodlají smířit a blížící se Vánoce jsou pro ně jen dalším páčidlem, hrajícím v jejich prospěch. I když všichni členové zarputile tvrdí, že pod stromečkem se žádný psík neobjeví, vlastně je nikdo nebere příliš vážně. Natož pak holčičky.

Jaké je nakonec překvapení, když se pod stromečkem objeví ne jeden, ale hned šest pejsků a nebyla by to ta správná sranda, kdyby teta Hana neměla v záloze ještě sedmého - foxteriéra Robinka, příbuzného starého známého výtržníka a zdrhače, jenž ničil rodině nervy po dlouhá léta. A tak je v domě opět živo (možná až moc), holčičky jsou radostí bez sebe a Bibi, která bude mít stejně nakonec vše na starost, berou mrákoty.   

Usadila se zpět do houpacího křesla a z košíčku vyjmula bílé načechrané klubko se dvěma skvrnami, černou na boku, rezatou přes půl hlavičky. Klubko se protáhlo, rozespale zívlo a pokusilo se urvat knoflík na manžetce Haniny hedvábné halenky. Byla to Aninka, kdo horor chvíle oděl do slov: "Je to foxteriér! Je to foxteriér!" jásala. Chtělo se mi hlasitě zalkat.
"Jasně že je to foxteriér," řekla Karinka. "Přesně takováhle štěňátka měli loni Michálkovi. Není to bezvadný?!" "Ne!" vykřikla jsem. "Ano," řekla teta Hana, zvedla štěně a dala mu pusu na drzý čumáček. "Je to Robinek." "Hano, máš prokristaboha rozum?!" zasípal Rudolf, kterému náhle došel humor. "Budete se divit, ale je to blízký příbuzný Robina," oznámila nám Hana hrdě. "To bych hodnotil jako přitěžující okolnost," zachechtal se Honza. 
Druhý Robin přináší mimo jiné vhled do rodiny Robinka, vztahů mezi jednotlivými osobami a také společenské (i rodinné) změny po Sametové revoluci. Což mne příliš neoslovilo, byť ani tyto pasáže nepostrádají humor. Ovšem po nějakém čase čtenář zjistí, že se točí v kruhu a vtipné pasáže se opakují, načež se hurónský smích změní v lehký úsměv a po čase ve znuděné ušklíbnutí a myšlenku "už zase".

Robin Druhý a jeho rodina je oproti prvnímu dílu bohatší co se počtu stránek týče, bohužel si nejsem jistá, že to stačí. Přiznám se, že jsem knihu nezvládla dočíst a v polovině ji odložila. Nejde o to, že by byla špatná. Paní Frýbová umí psát, její vztah ke psům je obdivuhodný a na čtenáře září z každé stránky, na můj vkus byl však druhý Robinek příliš nastavovaný a protahovaný - spíše jako unylý baset než rozdováděný foxteriér. 


Je mi trochu líto, že mi Robin Druhý nesedl tak jako jeho předchůdce, protože jsem se vážně těšila na notnou dávku humoru. Co nesedlo mně však může sednout jinému a já vím jistě, že to s paní Frýbovou ještě nevzdám - pod stromečkem jsem totiž našla její další knihu Malinkatý kretén.

Za poskytnutí recenzního výtisku vřele děkuji Nakladatelství Šulc-Švarc.

Počet stran: 432
Nakladatelství: Šulc-Švarc
Rok vydání: 2012




6 komentářů:

  1. Četla jsem zatím jen prvního Robina a ten byl opravdu skvělý. Jsem zvědavá, jak se ti bude líbit Kretén, taky jsem už o něm několikrát uvažovala, ale zatím jsem nečetla.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jj, první Robin byl naprosto úžasný! Proto jsem se na tohohle tak těšila. Ale nedala jsem to, pořád jsem čekala na to, až se to rozjede, ale po nějakých 200 stránkách jsem to prostě vzdala. Většinou knihy dočítám, i když to není "to ono", ale trochu si říkám, zda to není škoda, když je tolik jiných knih. :)
      Já jsem se o Kreténovi bavila z kamarádkou z Literárního koutku "U fretko-kocoura" a ona mi ho dala pod stromeček. :) Tak jsem zvědavá. :)

      Vymazat
  2. Díky za tip, já už na ní docela zapomněla. Oprášim kvůli dětem..

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Není zač. :) Ať se (nejen) dětem líbí! :)

      Vymazat
  3. Jeee, Robina som čítala ešte ako dieťa :) Ešte ho tiež niekde mám zahrabaného. Ani som nevedela, že vyšiel druhý diel. Mamina čítala Kreténa a vraj tiež celkom fajn.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Koukám taky stará bréca, co? :D Pořád si připadám děsně mladá, ale čísla začínají hovořit proti mně... :D

      Vymazat