středa 29. července 2015

Jak jsem našla svého Joelka

Poprvé jsem ten příběh viděla v Litoměřicích. Byla jsem u táty, naši se právě rozváděli, já byla čerstvě na gymplu. Měla jsem obrovský pokoj s vysokým stropem a zdí plnou oken. Uprostřed nekonečného prostoru stála televize. Ten den jsme zašli do DVD půjčovny. Čapla jsem Bambiho a rozhlížela se po ostatních filmech, když v tom jsem to uviděla. Dva nejoblíbenější herci na jednom přebalu a název, který by nenechal spát žádnou částečku divnosti v mém těle. Kate Winslet, Jim Carrey a Věčný svit neposkvrněné mysli. A tenkrát se zrodila láska na celý život.



úterý 7. července 2015

Laura a její spisovatelské duše

Mám ráda divné knihy. Zvláštní, jiné, neotřelé. Takové, při jejichž čtení pociťuji přímo fyzické uspokojení. Ty, ve kterých se autor laská se slovy, až mi běhá mráz po zádech a jemné chloupky na krku se staví do pozoru. Kde slova a myšlenky tančí v objetí a já mám chuť vrhnout se mezi ně a vybuchnout s nimi v naprostém duševním souladu. To vše, s lehkou příměsí spisovatelské úchylnosti, jsem našla v knize Literární spolek Laury Sněžné finského autora Pasi Ilmari Jääskeläinena. Po dočtení jsem toužila jen po jediné věci - abych dokázala zapomenout a mohla si to celé užít znovu.


Nakladatelství Paseka