pátek 28. srpna 2015

Američanka a Češka

Osobně na české autory moc nejsem. Ale co když česká autorka vlastně není tak moc Češkou? Tedy, samozřejmě, že je. Ale když delší čas žijete jinde, přeci jen vás to dost ovlivní. Daniela Šafránková má mnohaleté zkušenosti s pobytem a životem v USA a právě tato zkušenost se odráží v její knižní prvotině s názvem Anísa. Kombinace života v Čechách a života za velkou louží ve mně vyvolala zvědavost, i když jinak české autory obcházím obloukem. A nelituji, přestože se jedná o dílko veskrze zvláštní. 

Anísa - Daniela Šafránková

Eva je mladá Češka, která se do Ameriky provdala. I když jí prostředí a lidé přijdou jiní, než na co byla zvyklá doma, přesto se začíná pomalu cítit jako ryba ve vodě - i když stále ještě lapá po dechu, když ji silný proud sem tam vyhodí na břeh. Ač si je v silném proudu amerického života čím dál jistější, stejně se jí občas zasteskne po domově, po libém zvuku rodného jazyka, po českém humoru. I díky práci u Američanky Anísy se kolem ní začne shlukovat skupinka místních přistěhovalců, kteří jí přinesou nejen kýžené uspokojení po českých slovech.

Anísa je mladá Američanka, vdaná za staršího muže. Její manžel je schopný udělat pro ní první poslední, avšak Anísa se ve své zlaté klícce začne nudit. Když přijde ze strany jejího muže návrh, aby uplatnila svou lásku k pěknému oblečení a otevřela si luxusní seconhand, nápad ji nadchne. A tak se setká s Češkou Evou, díky níž se dostane mezi tu podivnou bandu z Bohémie, jenž ji svým způsobem dráždí i uchvacuje.
Nevím, co se to se mnou stalo. Chodím jako v mátohách. Všechno je stejné, chodím stejnou cestou. Na stejná místa. Potkávám stejné lidi, podivně se na mě dívají. Jako bych na čele měla vypálený nápis, jehož horkost cítím zcela zřetelně. Sněz mě! stojí tam jako na Alenčině lahvičce. Nebo Vypij mě! Kolemjdoucí na mě zírají, někteří se tiše uculují. Co se stane, až si vezmou nápis k srdci a vypijí mě nebo snědí? Co se mnou bude? Zmenším se? Vyrostu a dotknu se hvězd? Úplně se vypařím?
Muži na pláži, muži v obchodě, muži na parkovišti u pošty. Pijí mě velkými doušky. Hltají mě. Chroupají mě. Spokojeně polykají. Co se to se mnou stalo? Kdo mně to na čelo napsal ta strašlivá slova? Kdo mě vyřadil ze společnosti normálních, spořádaných lidí? Nestála jsem o to být jiná, jakkoli vyčnívat. Byla jsem vyrovnaná a spokojená. Už tomu tak není. Vnitřní oheň mě spaluje. Hoří mi v očích, hoří mi v srdci.
Anísa a Eva jsou jako dvě strany téže mince. Každá jiná, přitom toho mají nemálo společného. Každá v sobě nese dědictví své rodné země. Anísa sebevědomá tak, jak to umí jen Američanka, Eva trochu ostražitá a občas pochybující, víc rozvážná, vzhledem ke svému postavení imigrantky. Jedna je prostě doma, druhá též, ale vždycky tak trochu cizí.

Samotnou mě překvapilo, jak se mi Anísa nakonec zalíbila. Z počátku mi příběh přišel nemastný neslaný, moc jsem nevěděla, co si o tom mám myslet. Přesto se mi autorčin styl psaní něčím velmi zamlouval a to mne nutilo číst dál. Bylo to něco jiného, než je běžně k dostání. Od poloviny knihy jsem navíc četla s daleko větší chutí a touhou dozvědět se, kam to vše směřuje. Osobně mě velmi bavil střet americké a české mentality. O to víc když vím, že postava Evy je hodně založená na životních zkušenostech samotné autorky, což příběhu dodává na autentičnosti.

Sečteno podtrženo - Anísa mne mile překvapila. Není to úplná dokonalost, na druhou stranu si myslím, že se jedná o zajímavé čtivo, i když nebude úplně pro každého.

Za poskytnutí výtisku k zrecenzování vřele děkuji samotné autorce Daniele Šafránkové.
 
 
Autor: Daniela Šafránková
Počet stran: 208
Nakladatelství:
Argo
Rok vydání: 2015