neděle 31. května 2015

Lhář kam se podíváš

Co napsat o knize, která je diskutovaná ze všech stran a vznáší se kolem ní opar lhaní, jenž zamotává hlavy nejednomu čtenáři? Co si počít s napjatým očekáváním, vyvolaným přímým rozkazem na obálce knihy? Young adult román Ostrov lhářů E. Lockhart rozhodně umí vzbudit zvědavost a přirozenou touhu knihu si přečíst a rozlousknout tu obrovskou záhadu, kvůli níž máme všichni tak bez okolků lhát. Ale stojí to vážně za to? Je celý poprask kolem této knihy zasloužený, nebo je její oblíbenost v čtenářských kruzích jedna velká lež? 


Nakladatelství HOST


Cadence Sinclairová Eastmanová je černovláska, která žije ve Vermontu se svou matkou a třemi zlatými retrívry. Její osmnáctiletá hlava je soužená nepříjemnými migrénami, které tu však nebyly odjakživa. Stejně jako černé vlasy. Její dětství bylo blonďaté, prominentní, bezstarostné - alespoň co se prázdnin na soukromém ostrově týče. Ano, rodina Sinclairova rozhodně nebyla z nemajetných. Jenže majetek a peníze ještě nutně neznamenají bezbřehé štěstí. 

V létě patnáct se idylka pomalu rozpadá, když rodinu opouští otec. Naštěstí má Cadence své Lháře. Bratranci, sestřenice, přátelé, parta. Líné dny na pláži, společné večeře, venčení psů, hraní tenisu, výlety člunem na Marta´s Vinyard. Bezstarostnost zazobaných dítek narušená vetřelcem, jenž vnáší nové myšlenky mezi Lháře. A první lásku. 
Já, Johnny, Mirren a Gat. Gat, Mirren, Johnny a já. V rodině se nám čtyřem říká Lháři a nejspíš si to zasloužíme. Všem je nám skoro stejně a všichni máme narozeniny na podzim. Co jezdíme v létě na ostrov, jsou s námi potíže. Gat přijel poprvé na Beechwood, když nám bylo osm. Léto osm, jak říkáme. Předtím jsme Mirren, Johnny a já nebyli Lháři. Byli jsme prostě bratranci a sestřenice a Johnny otravoval, protože si nechtěl hrát s holkama.
Johnny, to je drzost, úsilí a zlomyslnost. Tenkrát věšel naše barbíny za krk a střílel po nás pistolí z lega. Mirren, to je roztomilost, zvědavost a déšť. Tehdy trávila celé odpoledne s Taftem a dvojčaty, cákali po sobě na dlouhé pláži, zatímco já jsem si kreslila na milimetrový papír a četla v houpací sítí na verandě Clairmontu. A pak za námi přijel na léto Gat. 
Nebudu vám nic nalhávat - Ostrov Lhářů mne nijak zvlášť nezasáhl. Patrně to bude tím, že jsem do knihy šla s očekáváním - a to je téměř vždy cesta do pekel. S očekáváním famózního konce, který mi vyrazí dech - jenže ten tam, alespoň pro mne, nebyl. On tam patrně i je, ale asi jsem toho už prostě přečetla moc, neb mi autorčin záměr docvakl v půlce knihy. Což je dost velký průser, protože jinak je kniha, bohužel, jedna velká nuda. 

Faktem však zůstává, že když kniha nesedla mně, nemusí to nutně znamenat, že nesedne i ostatním. Přeci jen, už nejsem tak úplně cílovka a já věřím, že náctiletým čtenářům (hlavně čtenářkám) se Ostrov lhářů bude zamlouvat. Už jen proto, že přes mé zhrzené očekávání je tahle kniha mezi záplavou YA literatury prostě trochu jiná a to beru jako její největší plus. 


Za poskytnutí recenzního výtisku vřele děkuji Nakladatelství HOST!

Autor: E. Lockhart 
Překladatel: Barbora Doležalová
Počet stran: 264
Nakladatelství: HOST
Rok vydání: 2015