úterý 3. března 2015

Tam, na konci duhy...

Láska je prapodivná "věc". Někdy ji hledáme, aniž bychom si uvědomili, že nám leží u nohou. To, co máme přímo před nosem, s největší pravděpodobností nevnímáme - nebo si to nechceme připustit. Pak jsou tu navíc okolnosti, které dokáží zamíchat karty a rozdat je tak, že se naše situace změní s intenzitou hurikánu. A přesně takové změny zažívají hrdinové knihy S láskou, Rosie, kterou napsala irská spisovatelka Cecelia Ahern. Alex a Rosie. Nejlepší přátelé, společné vzpomínky, různé životy, nespočet e-mailů, dopisů a vzkazů a poklad na konci duhy. 


Cecelia Ahern - S láskou, Rosie

Alex Stewart je již od dětství nejlepším přítelem Rosie. Tihle dva spolu prožívají vše, od prokousnutých balónků na oslavě sedmých narozenin, psaníček krátících nudnou chvíli o hodinách slečny Nosaté, záškoláctví vedoucí k otravě alkoholem i první lásky. V Dublinu byste snad nenarazili na semknutější pár kamarádů. Alex sní o tom, že bude doktorem a čas krásně plyne, když mu před začátkem posledního ročníku střední táta oznámí, že se stěhují do Bostonu. 

Rosie Dunneová je již od dětství nejlepší přítelkyní Alexe. Je jaksepatří uražená, když ji z podivného klučičího důvodu Alex nepozve na své desáté narozeniny (vždyť společně podnikají vše, nebo snad ne), velmi znechucená, když jí Alex popisuje "parádní melouny" Bethany Courovaté, nadšená z představy, že jednou bude vést svůj vlastní hotel a řádně zděšená, když zjistí, že Alex odjíždí do Bostonu - přeci ji tady, sakra, nenechá samotnou.
Nedovedeš si představit, jak je teď ve škole smutno. Už se málem plazím po čtyřech a žadoním, aby se mnou někdo kamarádil. Dojemné, co? Všem spolužákům jsem úplně ukradená. Posledních pár let jsem všechny přehlížela, takže jim teď nejde na rozum, proč by se se mnou měli obtěžovat. Mám dojem, že pár z nich si to docela vychutnává. Učitelé jsou nadšení. Pan Simpson si mě nedávno po vyučování zavolal a blahopřál mi, jak skvěle si poslední dobou vedu. Připadám si hanebně. Alex by se vyděsil, kdyby zjistil, že se ve škole skutečně učím. Dospělo to dokonce tak daleko, že opravdu pozorně sleduju, co nám učitelé říkají. To je hrůza, co? Jenomže jsou to vlastně jediní lidé, kteří na mě ve škole občas mluví. Mám z toho depku. 
Ráno se budím s pocitem, jako bych něco důležitého ztratila, jako by bylo něco v nepořádku. Snažím se rozpomenout, o co jde... a pak si to uvědomím. Můj nejlepší přítel je pryč. Můj jediný přítel. Byla jsem hloupá, že jsem se takhle upnula k jedinému člověku. Teprve teď mi všechno dochází. 
S láskou, Rosie je román o lásce a míjení se. Hlavně o míjení se. Na knížku jsem se neskutečně moc těšila, jelikož měla veskrze nadšené ohlasy, navíc je takovým "prvním dítětem" mé kamarádky Terky Nekorancové. Díky ní jsem měla možnost si knihu přečíst a jelikož z ní byla nadšená, věřila jsem, že já budu také. Bohužel jsem však nebyla v tom správném rozpoložení, nebo jsme se prostě u téhle knihy nepotkaly (i ryby se míjejí). 

Kniha není špatná, jen mi přišla zbytečně zdlouhavá. Myslím, že kdyby autorka ubrala o polovinu, knize by to jedině prospělo. Jak jsem psala výše, kniha je o "míjení se". A věřte, že v půlce už jsem toho měla plné zuby. Přemýšlela jsem nad tím, zda by se opravdu našli dva tak hloupí lidé. Protože přesně tak mi Rosie a Alex přišli - jako hlupáci. Tímhle si mě autorka tedy nezískala - jako by měla dobrý nápad, ale pak úplně nevěděla, jak s ním naložit. Co se mi však velmi líbilo, byl způsob, jakým je kniha psaná - formou dopisů, mailů, chatů.


Oddechovka, která nenadchne ni neurazí. Ze začátku příjemný příběh, ovšem když knize věnujete čas a v půlce zjistíte, že byste brali konec, ale před vámi je ještě druhá půlka, asi je něco špatně. Tahle kniha mě tedy příliš neokouzlila.

Autor: Cecelia Ahern
Překladatel: Tomáš a Ludmila Havlíkovi
Počet stran: 448
Nakladatelství: Motto
Rok vydání: 2015

13 komentářů:

  1. Mě se příběh moc nelíbil, je strašně neoriginální, ale jako tobě se mi líbila ta forma dopisů a mailů, jakou je kniha psaná. Ráda bych ti doporučila Spolek přátel krásné literatury a bramborových koláčů - taktéž jen formou dopisů :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Víš že jsem tu knihu měla půjčenou (s další hromadou) z knihovny... ale bohužel jsem ji musela vrátit dříve, než jsem se k ní dostala... Ale už jsi několikátá, kdo mi tule knihu doporučuje. Takže je asi čas se pro ni do knihovny vrátit a vážně si ji přečíst. :)
      A za mě třeba Dopisy z ostrova Skye - nádherná kniha. <3

      Vymazat
    2. Určitě se pro ni vrať nebudeš litovat :) Já se zas mrknu na tvé doporučení :)

      Vymazat
  2. Na tuhle knížku se už nějakou dobu chystám, ale kdy na ni dojde, netuším :) Snad se mi bude líbit víc než tobě :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ještě že je čtení knih tak úžasně subjektivní věc. :)) Uvidíš, určitě budu ráda, když pak dáš vědět, jak se Ti líbila. :) Možná jsem vážně jen nebyla "správně naladěná", nevím. :) Ale prostě jsem se už pak nudila... Ale včera jsem koukla na kousek filmu a musím říct, že se povedl asi víc...

      Vymazat
  3. Tohle mě vždycky tak vytočí :-D Když je super námět a ten autor ho nějak zmrší, nebo se do toho tak zažere, že neodhadne míru, kdy je načase, aby čtenář obdržel konec...Je to šloda. Mám pocit, že je to teď dokonce v kinech.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jj, je to v kinech. Včera jsem viděla asi 20 minut a musím zkroušeně přiznat, že film je daleko (zatím rozhodně) vtipnější a záživnější....

      Vymazat
  4. A já s filmem pořád čekám, protože jsem nehorázně zvědavá na knížku. Tak přemýšlím, že se asi na knížku vybodnu a pustím si film s úžasným Samem v hlavní roli. Pořád mám tendenci mu říkat Finnick. :D ^^
    Tak teď mám docela rozporuplné pocity...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Hele, film jsem viděla dnes a byl nádherný. Kdybych neviděla film - o něco bych přišla. Kdybych nečetla knihu - zas tolik by se nestalo. Ale myslím, že by sis ji měla přečíst, pokud jsi zvědavá a udělat si názor sama. Je dost jiná, než film - ten je takový živější, vtipnější, romantičtější a tak nějak hezčí (a má boží OST). Jen tedy zrovna ten kluk mi přijde jak vyblité zelí. :D

      Vymazat
  5. Mě se kniha líbila a vůbec mi ta zdlouhavost nevadilo mi to. Autorka popisovala normální problémy normálních lidí, což bylo úžasné, protože podobné knihy ze života mi často chybí. Navíc vše psát jen v emailech a dopisech? To byl skvělý plán, a pokud to dotyčnému sedne, hned je to o to více čtivější.. Ale ne všem to sedne no.. :) A mě jako hlavní hrdinové hlupáci nepřišli, protože podobné situace často nastávají a pokud je to přátelství opravdu pravé, určitě by šlo normálně udržet :) Ale hezká recenze :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jsem ráda, že se Ti kniha líbila. :) V tomhle konkrétním případě mi víc sedlo filmové zpracování, než kniha. Zrovna to psaní v dopisech a mailech bylo jediné, co mě na té knize vážně nadchlo a co se mi líbilo. :) Asi ze mě s léty roste cynik, nebo nevím, ale na mě to prostě bylo... zdlouhavě nudné... :)

      Vymazat
  6. Takový skvělý námět a tak špatné provedení? To je opravdu škoda... Na film bych se ráda podívala, ale musím přiznat, že kniha mě moc neláká - přesto skvělá recenze :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Na film určitě mrkni, je moc hezký. Dnes jsem ho viděla a líbil se mi. :) Víc než knih - au. :D Ale pokud Tě kniha neláká, asi ani o moc nepřijdeš. Film mě tentokrát vážně nadchnul mnohem víc. :)

      Vymazat