pátek 27. února 2015

Kouzlo buněk

Představte si před sebou dva tábory. V jednom si lidé povídají o genech a jejich úloze v lidském životě. Věří, že právě geny jsou původci všech strastí - od obezity, přes cukrovku, až po neovladatelné záchvaty vzteku. Jde o skupinku "já za to nemohu, mám to v genech". Je velmi rozsáhlá a svým způsobem volí "snazší cestu" - zodpovědnost za svůj život předává do rukou někoho jiného. Pak je tu druhý tábor, ve kterém tvrdí, že je to trochu jinak. Zde sedí Bruce H. Lipton, v ruce drží skvělou knihu Biologie víry a přináší myšlenku, o které nejspíš všichni víme, ale trochu nás děsí. A sice, že svůj život si utváříme sami.

Nakladatelství ANAG

Když se sedmiletý Bruce dostal ve škole k mikroskopu, to co viděl ho naprosto uchvátilo. Halas třídy utichl, celý svět se zastavil, tak jak se to stává ve chvílích, kdy přijdete na něco úžasného, něco, co změní váš život. Trepka. V očích malého chlapce úžasná mikroskopická osobnost plnící veledůležitou misi. Bylo jasno, první mikroskop na sebe nenechal dlouho čekat a Bruce započal svou kariéru buněčného biologa, když se hodiny krčil nad kouzelným světem, jenž mu optika mikroskopu rozprostřela jako na dlani. 

Klukovská vášeň nezmizela, a svět buněk se stal pro Bruce každodenní záležitostí. Z malého nadšeného kluka se vyklubal uznávaný vědec a pedagog. Osobní krach zavedl kroky tohoto muže do míst, která se nakonec ukázala jako požehnáním pro rozvoj dřímajícího uvědomění, které v sobě Bruce nosil. Co když se svět na buňky, na geny a DNA celou dobu díval špatně? Co když se Darwin se svým "silnější vyhrává" plete? Co když naši biologii neřídí to, co je uvnitř, nýbrž to, co je vně? 

Dříve než budu pokračovat v povídání o neuvěřitelné moci naší mysli a o tom, jak mi můj výzkum buněk umožnil nahlédnout, jak fungují v těle dráhy propojující mysl a tělo, musím jasně říci, že nevěřím tomu, že pouhé pozitivní myšlení vede vždy k vyléčení těla. K tomu, abyste skutečně ovládali své tělo a život, potřebujete víc než jen "pozitivní myšlení". Nasměrování naší duševní energie směrem k pozitivnímu, život tvořícímu myšlení a eliminace všudypřítomných, energii vysávajících a oslabujících negativních myšlenek je důležitá pro naše zdraví a duševní pohodu. Ale, a myslím toto ALE velkými písmeny, pouhé pozitivní myšlení nemusí mít nezbytně na náš život jakýkoliv dopad! 
Ve skutečnosti se občas stává, že se lidé, kteří "propadnou" pozitivnímu myšlení, oslabí více, protože se v dané chvíli domnívají, že je jejich situace beznadějná - věří tomu, že už vyčerpali všechny léky pro duši i tělo. Co tito odpadlíci od pozitivního myšlení dosud nepochopili, je fakt, že zdánlivě "samostatné" pododdíly mysli, vědomí a podvědomí, jsou na sobě vzájemně závislé. Vědomá mysl je kreativní, je to ta část, která dokáže vyvolat "pozitivní myšlenky". Naproti tomu podvědomí je skladištěm nahrávek stimulů a reakcí odvozených z instinktů a získaných zkušeností. Podvědomá mysl je striktně navyklá; bude k naší mrzutosti přehrávat stále stejné behaviorální reakce na životní signály. 
Geny nejsou všemocné a pro šťastný život není dobré se za ně schovávat. To, jak o sobě smýšlíme - s láskou nebo odporem - jak se chováme k sobě samému a svému okolí, zda vyrůstáme v lásce a chtění, nebo jsme naopak přítěží. Zda máme kolem sebe uvědomělé jedince, kteří nás vedou, nebo nešťastníky,  jenž nás chytají do smyček nesmyslů. To je důležité. V uvědomění je obrovská síla.  

Pokud o tom nejste úplně přesvědčeni, nebo i ano, ale přesto toužíte po "řádném vědeckém vysvětlení", Biologie víry je tou pravou knihou. Osobně bych ji zařadila do knihoven všech rodičů, učitelů, lékařů, lidí nemocných i zdravých, všech lidských bytostí, jimž záleží "na něčem víc". Bruce H. Lipton přináší své poznatky srozumitelným jazykem, i když krásně "chaotickým nelineárním přístupem".  Otevírá před čtenářem kouzlo života buňky, kouzlo života samotného člověka. Po přečtení se na sebe nebudete dívat jako dřív. Ani na lidstvo jako takové. 

Tato kniha mi přinesla zvláštní vnitřní klid, ne vše pro mě bylo novinkou, i když to bylo podáno "z jiného soudku", jiného úhlu pohledu, jenž mi byl sympatický. Řekla bych, že tato kniha je základním kamenem pro uvědomění si vlastní síly.   

Za poskytnutí recenzního výtisku vřele děkuji Nakladatelství Anag!

Autor: Bruce H. Lipton
Překladatel: Bronislava Grygová
Počet stran: 208
Nakladatelství: Anag
Rok vydání: 2011

 






2 komentáře:

  1. Uf! Jo! To bude kniha pro mě. Ale mám to trochu jinak - mě děsí právě ta možnost, že je mi něco dáno, že to nemůžu ovlivnit. Zodpovědnost za to, jak se k sobě chovám je taky těžká, ale představa svázaných rukou pouze tím, co jsem dostala do vínku, je pro mě noční můrou. ;) Genetiku studuji, tak jsem opravdu zvědavá, co mě v knize čeká. Opravdu moc děkuji za tip. =)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To mi pak napiš, jak se Ti pozdávala a co na ni - z hlediska studia genetiky - říkáš. Mě by zas hrozně moc zajímal tenhle pohled, ale nemám nikoho, kdo by tomu nějak holdoval. :)) Nejsem odborník, ale myslím, že to autor podal "srozumitelně, avšak dostatečně vědecky".

      A hlavně to, co píše, mi přijde dost logické. Osobně, jakožto člověk žijící s Crohnem vidím, že jsem si svým způsobem tu nemoc "vybrala" sama. A dnes a denně na sobě vidím, jak mi vlastní smýšlení a konání buď přináší radost a slunečné dny, nebo mi to hází klacky pod nohy.

      Věřím tomu, že "šťastná buňka" je i "zdravá buňka". Možná jsem naivní, ale nemyslím. :))

      Vymazat