středa 31. prosince 2014

Mých 15 knižních nej

S koncem roku vám přináším výběr toho nejlepšího, co jsem v roce 2014 četla. Šedesát dva - to je počet knih, které jsem letos zvládla přečíst. Podle někoho málo, podle někoho tak akorát a znám lidi, kteří tohoto čísla nedosáhli za celý svůj život (jak smutné). Ráda bych se s vámi podělila o patnáct knih, které mne určitým způsobem zasáhly - ať už mne pobavily, uchvátily svým jazykem, okouzlily příběhem, nadchly, dostaly, rozněžněly, nebo mi zkrátka přinesly lepší chvíle, než ostatní. Třeba si mezi nimi najdete své favority pro další rok, nebo potkáte staré známé.

A Book Is A Dream

pondělí 29. prosince 2014

Příběh předmětu z mého pokoje

Nikdy jsem si nestěžoval. Mohl bych, ale nevím, k čemu by mi to bylo. Spousta lidí si stěžuje - a je snad proto jejich život v něčem lepší? Nemyslím si. A tak si prostě žiju. V její přítomnosti žiju už čtyři roky. Byl jsem poslední nerozbalený kus, ležel jsem osaměle v zadní části obchodu a už ani nedoufal, že si mne někdo odnese. Dostal jsem se do slevy, chápete? Víte, jaká je to pro přístroj mého kalibru smutná věc? Představte si, že se cítíte jako muž v dokonalém obleku, na nějž čekají otevřené brány zlatých hotelů - a najednou vám nasadí flanelovou košili a vy musíte do smradlavého davu. A tak jsem se cítil. Než přišla Ona.


Hřejivá výzva

neděle 21. prosince 2014

Vánoční vzpomínání

Je neděle večer, poslední adventní neděle - za chvíli půjdeme ke stromečku, těšíte se? Bezpochyby ano. Já už konečně začínám trošku chytat vánoční náladu, lehce vzpomínkovou - myslím na to, jaké byly Vánoce, když jsem byla malá. První, co si vybavím a co mi neskutečně chybí, je sníh. Vždy byl pro mne samozřejmostí. Začínám mít pocit, že jsem stará, když pamatuji časy, kdy byl sníh o Vánocích běžnou věcí. Milovala jsem vůni sněhu ve vzduchu. Neexistovalo, že bych tvrdla doma - oblékla jsem se teple (nejlépe kombinézu, která tenkrát děsně frčela), čapla mladšího bratra a boby a vyrazili jsme za dům na panelovku, kde jsme s děckama ze sídliště blbli (a jezdili v "zakázaném a nebezpečném" vláčku). 

Oko není píp, oko vidí...

čtvrtek 18. prosince 2014

Má nejlepší část je tvá...

Snad každá žena, včetně mě, má občas touhu ponořit se do romantického příběhu. Nechat se unášet na křídlech lásky, bědovat nad nepřízní osudu a doufat v konce šťastné, nebo alespoň dojemné, po nichž nezůstane jedno oko suché. V podobných chvílích sahám po svém oblíbeném autorovi, jenž je pro mě "králem romantiky". Tím oblíbencem je americký spisovatel Nicholas Sparks. Z jeho starších děl jsem přečetla téměř vše, takže nastal čas sáhnout po nějaké novince. V poslední době se s tímto autorem "roztrhl pytel", takže je z čeho vybírat a já nakonec zvolila román Co s láskou - což je letošní paperbackové filmové vydání knihy, která u nás vyšla již loni pod názvem To nejlepší z nás.

Nakladatelství Ikar


úterý 16. prosince 2014

Dalajlama milovníkem koček

Troufám si tvrdit, že slovo buddhismus v dnešní době slyšel snad každý - nebo alespoň každý viděl sošku "tlustého vysmátého Buddhy". Tento duchovně-filozofický směr prosákl z východu i do našeho západního života a spousta lidí v něm našla svou cestu. Spisovatel David Michie patří k propagátorům buddhismu a krom jiného na to jde i přes knihy. Nečekejte však žádné složité příručky, nýbrž čtivou beletrii, která pohladí, někoho možná probudí, ale rozhodně přinese příjemný pocit a spoustu myšlenek k rozjímání. První z Michieho knih nese název Dalajlamova kočka a své si v ní najdou nejen milovníci těchto svéhlavých, předoucích stvoření.

Nakladatelství Synergie

neděle 14. prosince 2014

Tím snem Lovec bloudí...

Jsou příležitosti, které se neodmítají. Patří mezi ně i moment, kdy vám svou knihu k recenzi nabídne samotná autorka. Sen se změní ve skutečnost. I když se sny a skutečností to není tak jednoduché. I o tom se něco dozvíte ve skvělé knize Zahrada: Lovec české autorky Jany Richterové. V pořadí druhý díl série Zahrada jsem četla bez znalosti dílu prvního. Byla to pro mne zajímavá zkušenost. Přestože k pochopení děje mi první díl Zahrada: Sféra nijak zvlášť nechyběl, čím víc jsem četla, tím víc jsem po Sféře toužila. Janě Richterové se podařilo něco, co naposledy zvládl Karel Čapek, když jsem četla jeho Válku s mloky k maturitě - zaujmout mě. České autory příliš nečtu, ale tady bych udělala osudovou chybu. 


Jana Richterová - Zahrada: Lovec

úterý 9. prosince 2014

Zpřetrhané provázky

Jsou knihy, které by si měl každý přečíst, protože jsou hluboké a mají co říct. Knihy, které chytnou za srdce a něco v nás rozproudí. Zabrnkají na tu správnou strunu a vy víte, že tohle je to ono. John Green takové knihy píše. Přesto, že se drží v rovině poměrné jednoduchosti, prostě mu to vychází. V každé Greenově knize, kterou jsem doposud četla, jsem si vždy něco našla - a to je nejspíš jeho umění. Greenovy knihy jsou jako zrcadlo, v němž každý objeví alespoň malý střípek sebe sama. Nejinak tomu bylo i u Papírových měst - i když jsem si to zpočátku vůbec nemyslela. 


Knižní klub

neděle 7. prosince 2014

Knižní klub - předvánoční varování

Před nedávnem jsem psala článek o své zkušenosti s Knižním klubem. Pokud jste ho četli víte, že jsem celkem dlouho byla spokojeným členem. V poslední době však mé nadšení z členství opadlo - ráda bych své peníze věnovala do knih, které skutečně chci, knih, které jsou kvalitně zpracované a ráda je zařadím do své knihovny. A ty z KK mezi ně už tolik nezapadají (výjimky se samozřejmě najdou). Zkrátka jsem se na své cestě posunula jiným směrem, nechci být členem něčeho, co má sice spoustu výhod, ale podmíněných a "vnucujících se". Každý má právo odejít, ne? 


Každý má právo odejít, ne?

pátek 5. prosince 2014

Neknižní knihomolské dárky

Blíží se Vánoce (pokud to někdo nestihl postřehnout, je čas panikařit) a jsou lidé (jako třeba já), kteří nákupu dárku věnují prosinec, protože to je měsíc, kdy se Vánoce odehrávají (reklamním agenturám a velkým firmám tenhle fakt decentně uniká). Jelikož většina z vás má blízký vztah ke knihám (aspoň v to pevně doufám), ráda bych rozhodila pár vánočních tipů "co pod stromeček". Knihy možná přijdou na řadu také (speciálně pro Mishonku chystám článek "Co pěkného číst o Vánocích"), ale těchto tipů je všude víc než dost. Tak bych to ráda vzala z jiného koutku - a sice čím jiným byste mohli potěšit blízkého knihomola. Třeba někomu vytrhnu jedlové jehličí z paty...

Vánoce v Bradavicích, aaaach....

středa 3. prosince 2014

Místo mozku nadýchaná houstička

Že má jídlo velký vliv na naše zdraví se v poslední době začalo dostávat do povědomí lidí. Někdo se zřekne masa, mléčných výrobků, jiný jí jako naši dávní předci "lovci a sběrači". Jídlo má vliv na naše trávení, stav pleti, váhu - to jsme ochotni přiznat. Ale že může strava ovlivnit i náš mozek - že to, jak jíme, nám může přivodit deprese, Alzheimerovu chorobu, hyperaktivitu u dětí, nebo naopak zmírnit příznaky daného - to je pro spoustu lidí nemyslitelné. Uznávaný americký neurolog David Perlmutter přináší ve své knize Moučný mozek spoustu (nejen) svých poznatků o "tichých zabijácích mozku", které se dnes a denně objevují na našich talířích.

Nakladatelství Paseka

pondělí 1. prosince 2014

Listopadové "Knižní přírůstky"

Je za námi další měsíc - je neuvěřitelné, jak ten čas letí - a to znamená, krom spousty jiných záživných věcí, že je čas na "Knižní přírůstky". Tenhle projekt vymyslela Cathy z blogu "Mezi nebem a peklem". O co že jde? To si takhle vyfotíte nově pořízené knihy za daný měsíc (darované, koupené, recenzní výtisky a nebo vyměněné) a přidáte k nim třeba i nějaký ten komentář. Těšíte se na nové obyvatele mé knihovničky?