pondělí 20. října 2014

Když půjdeš do San Franciska...

"If you're going to San Francisco" je začátek známé skladby, již nazpíval Scott McKenzie. A také je to popěvek, který notuje Ajaxův nadřízený svému mladému zaměstnanci v knize Ajax Penumbra 1969, když se má vydat po stopách ztraceného svazku Techné Tycheon - kam jinam, než právě na Západní pobřeží. Milovníkům let šedesátých - a staré dobré hudby - je tenhle song určitě dobře známý. A vzhledem k všeobecnému trendu přebírat dobré kousky, jelikož samotní nejsme schopni vymyslet něco kloudného, je tato píseň známá i mladším ročníkům (John Phillips se nejspíš obrací v hrobě). 



Písničku San Francisco má na svědomí výše zmíněný John Phillips, americký zpěvák, skladatel a kytarista, člen jedné ze skvělých kapel let šedesátých The Mamas & The Papas (California Dreamin'Monday, MondayDedicated to the one I love,...). Písnička byla napsána a vydána roku 1967 k propagaci hudebního festivalu Monterey Pop Festival. Skladbu nazpíval Scott McKenzie - vydal dvě sólová alba, nejvíce se však zaryl do podvědomí právě díky skladbě San Francisco.

Scott McKenzie

Píseň San Francisco se v šedesátých letech stala neoficiální hymnou hnutí hippies. Květinové děti tento song přijali za svůj a není se co divit. Rok 1969, tedy rok, kdy se Ajax Penumbra do San Franciska dostal, však nabízí spoustu dalších skvělých písní, které by neměly uniknout pozornosti. Ráda bych vám nabídla některé z mých nejoblíbenějších. 


Aquarius/Let the Sunshine in je známá píseň z muzikálu Vlasy. Na gymplu jsem měla to štěstí a dostala jsem se na muzikálové představení, jenž hráli v místním kulturáku. Celá natěšená jsem se přiřítila ve svém pruhovaném svetru se zvonovými rukávy a zvonových džínách s vyšitými květinkami (v té době to byl můj normální vohoz) a narazila jsem na přehlídku důchodců v nažehlených "divadelních hadrech". No, užila jsem si to ze všech nejvíc. 

To abyste měli představu...



Kdo by neznal The Beatles (pokud je tu někdo takový, prosím neříkejte mi to,
ne, vážně ne). V roce 1969 vydali své jedenácté studiové album s názvem Abbey Road (ano, odsud je ta skvělá "přecházecí" fotka). Mou nejmilejší z tohoto alba je píseň s názvem Something, kterou napsal George Harrison.  



Šedesátá léta přinesla spoustu kvalitní a skvělé hudby, která přetrvává do dnešních dní - a se kterou se dnešní hudba stěží může srovnávat. (Hodnotím "ryze" subjektivně, také dnes dokážu najít songy a kapely, které za něco stojí.) Za zmínku - vedle mnohých dalších - stojí ještě (z mých oblíbených) Janis Joplin, The DoorsJefferson Airplane, The BandJoni MitchellNeil Young a takhle bychom tu mohli být ještě hooodně dlouho. 

Plakát
Než se úplně rozloučíme, ráda bych vyzdvihla na světlo slunce ještě jeden velký hudební zážitek léta roku 1969 - a tím je hudební festival ve Woodstocku, známý jako "Tři dny plné míru a hudby". Máte-li vzletnou duši, určitě se koukněte na nějaká videa. Najdete na nich, vedle skvělé hudby, i spoustu volnosti a nespoutanosti. Myslím, že to musel být skvělý a neopakovatelný zážitek. Kdybych v té době žila a měla možnost se na Woodstock vypravit a neudělala to, do smrti si vyčítám, co jsem to za pako. 

Máte rádi starou hudbu? Nebo vás hlas minulosti příliš neláká? Líbí se vám některá z uvedených písní? Jsou pro vás něčím novým, nebo jsou - jako pro mne - to staré známé? 

PS: Tetce Wikině vděčím za pomoc s doladěním informací. Díky tobě nemusím být chodící encyklopedie!