sobota 16. srpna 2014

Každý někdy začínal

Pokud vám název přijde povědomý, pak ano - Každý někdy začínal je novým projektem blogerky Míši z Tisíce životů. Projekt má být "vyzpovídáním" zkušenějších blogerů, tím pádem přínosem pro začínající tápavce. Šestnáct otázek se sneslo k blogerům, (trošku víc jak) šestnáct jich přislíbilo účast. Asi si říkáte, proč o tom píši, když mé jméno na seznamu není. Je to proto, že tam být mělo. Míša se obrátila i na mne. Chtěla jsem se zúčastnit, ovšem po obdržení otázek jsem musela odmítnout. Nebylo to tím, že by její otázky byly špatné. Jen prostě nebyly pro mne - zjistila jsem, že na ně nedokážu odpovědět. Vnitřně na ně nechci odpovědět. Slíbila jsem, že vysvětlím proč to tak cítím.


Pinterest


Tak trochu to souvisí s článkem, který jsem psala nedávno - o tom, že se občas chováme hloupě. Nejsem ten správný člověk, který by měl komukoliv radit s jeho blogem. Nejsem "čistokrevný knižní bloger". Svoje Hnízdo jsem zakládala čistě pro sebe, fungovalo jako síť k polapení mých myšlenek. Až časem se dostalo do dnešní podoby. Mám několik spoluprací a věrných fanoušků a dělá mi to radost, ovšem pokud bych to dělala jen pro "fanoušky a knihy zdarma", nebylo by to k čtení, nebylo by to k ničemu.

Nejsem schopná radit začínajícím knižním blogerům, protože sama tak úplně do dnešní knižní blogosféry nezapadám (nebo si to aspoň myslím). Nemám univerzální návody na střádání spoluprací, hromadění fanoušků, projekty se mi v zásadě vyhýbají obloukem, na srazování moc nejsem. Mám pár svých oblíbených blogerů, ke kterým chodím ráda, vážím si toho, co dělají a jejich styl a osoby jsou mi blízké (ale je jich jako šafránu). 

Pokud bych však přeci jen měla rozdat nějaké rady, zněly by takto: buďte sami sebou. Nenechte se semlít vidinou hromady fanoušků a knih zadarmo. Blogování musí dělat předně radost samotným blogerům, teprve pak může plně těšit čtenáře. Stejně jako v jiných oblastech života - nikdy se nezavděčíte lidem všem. Nesnažte se o to, vede to jen k depresím. Stejně tak se s okolím nesrovnávejte - stejné schody do pekla.

Nepodkopávejte sami sebe a nežeňte se za něčím jen proto, že to mají ostatní. Zvolte si svou vlastní cestu, ne cestu lidí kolem vás. Možná bude delší a "trnitější", ale bude vaše a udělá vám daleko větší radost. Inspirujte se - ale vždy přiznejte, u koho jste inspiraci pochytili. S tím souvisí - odkazujte a nekraďte. Internet kupodivu není (možná překvapení) místo, kde si můžete dle libosti brát, co se vám zlíbí; za většinou článků je autorova snaha - respektujte ji.

Asi hlavní důvod, proč jsem se nezúčastnila je fakt, že si myslím, že člověk by měl hledat inspiraci hlavně sám v sobě. Překonávat sám sebe, ne ostatní. A stejně tak si myslím, že cesta, kterou si prošlapeme sami, má daleko větší přínos pro nás samotné.