neděle 16. března 2014

Vyprávěj svůj příběh, ženo

Každá lidská duše si zažila své. Má, stejně jako ta vaše. Od drobností, které nejsou nijak drastické, až po zážitky, které v nás zanechaly hluboký šrám. Každý máme svůj příběh, jenž nás utváří. To, co jsme prožili, z nás dělá lidi, kterými jsme dnes. Nejinak je tomu s ženami, jenž nám ve svém románu Deset žen představí chilská spisovatelka Marcela Serrano


Nakladatelství HOST

Na předměstí Santiaga se ve školní budově sejde různorodá skupina žen, aby vzájemně vyslechly své životní příběhy. Devět žen různého stáří a společenského postavení, na něž čeká jejich terapeutka. Společnost je pestrá - od přestárlé krásky, přes mladičkou lesbičku, pobožnou ženu středních let až po alkoholičku. Každá si zažila své, každá je odlišná. A přece mají něco společného - vnitřní bolest, která je přivedla k terapeutce Nataše.
Čekal je zvláštní den. Věděly, že to co je před nimi, nejsou jen slova. Některá se třeba zatoužila trochu nalíčit, ukázat svou lepší tvář, jiné to naopak přišlo nemístné. Každá z nich nese tíhu svého osudu, toho, kým je, všeho, co je zvyklá snášet: všechny ty bolístky na různých částech těla, obtíže všeho druhu, unavené svaly a šlachy. A pak přišla ta chvíle, kdy se spousta žen nenávidí - čas oblékání. Kolik z nich se asi převléklo, protože se jim nelíbilo, jak vypadají? Je snad v té chvíli rozdíl mezi tím, jestli člověk pochází z luxusní čtvrti La Dehesa, nebo z ušmudlaného Maipú? Kéž by všechny osleply, říká si Nataša. Cokoliv, jen aby se vyhnuly tomuhle krutému střetnutí, tomu nevyhnutelnému pošpinění, které musí žena přetrpět každý den. Ať je jí devatenáct jako Guadalupe, nebo pětasedmdesát jako Mané, vždycky se snaží ukázat v co nejlepším světle. Nezáleží na tom, jestli má na sobě černou vestu nebo růžovou blůzku. Tam někde pod ní se skrývá duše, která musela sebrat všechny síly, aby si dodala odvahy na dnešní den. Dnes jsou k sobě upřímné, nemusejí si na nic hrát. Nejsou tu žádné role, pracovní ani oficiální, které by je někam zařazovaly. Takové, jaké dnes přišly, doopravdy jsou.
Co kapitola, to příběh jedné ženy - devět příběhů, které zakončuje desátý; osud samotné terapeutky Nataši. Kniha je opravdu brilantně napsaná - ze stylu psaní přímo cítíte, kdo vypráví svůj příběh - mladá dívka nebo stará dáma. Každá postava má svůj dokonalý charakter, každá je svá, každá je jedinečná. Některá vám bude povědomá, v jiné se možná tak trochu poznáte, některá vám bude protivná, jiná nesympatická - stejně jako v reálném životě. Jako byste byli přítomni sezení.


Marcela Serrano napsala úžasný vhled do ženské duše, do hlubin vztahů, lidství, šílenství, bolesti, osudu. Čtivé dílo, které vás bude lákat, abyste si přečetli ještě kousek. Ač si myslím, že by si mohli počíst i pánové, přesto je tohle dílko určené spíše ženám, které se - vzhledem k postavám - budou umět do příběhů daleko lépe vžít. Deset žen určitě stojí za přečtení. Já osobně jsem si početla skvěle. 

Za poskytnutí e-knihy k recenzi děkuji nakladatelství HOST!

Autor: Marcela Serrano
Překladatel: Jana Lišková
Počet stran: 336
Nakladatelství: HOST

Rok vydání: 2014 






8 komentářů:

  1. Mám to na stole, možná po téhle recenzi upřednostním:-) Díky.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. :) Není zač. Doufám, že se bude líbit stejně, jako se líbila mně. :)

      Vymazat
  2. Tuhle knížku bych strašně chtěla. Bohužel nemám na čem číst ebooky, a budu si na ni muset našetřit :/

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. A nebo počkat, až bude v knihovně. To je moje častá taktika - vyčkávací. Nebo bazary a antikvariáty. Občas se zadaří. :)

      Vymazat
  3. Narcisko Ty mě ničíš, tenhle styl knih mám moc ráda! A mám ji napsanou na seznamu, protože tu prostě potřebuji přečíst :) A moc krásná recenze ostatně jako vždy u Tebe :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jééé, no to ale rozhodnopádně nebylo v plánu. Já Tě chci pouze těšit, způsobovat Ti radost a navození potřeby číst nové a nové knihy. :P
      A díky za slova chvály, od Tebe to zahřeje na duši. :)

      Vymazat
  4. Já mám hrozně ráda příběhy o ženách, jejich duši, myšlenkách apod...I když sním o tom, že jednou někdo napíše návod k zacházením s myšlením mužů :-D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. No, to by nebyla moc obsáhlá literatura - stačí chválit, dávat mu pocit, že je chtěný a užitečný a základ komunikace - hlavně JEDNODUŠE. Mužské myšlení nemá takovou abstrakci jako to ženské. Tím nechci nikoho urážet, jen je to častý problém.

      Žena si myslí, že když řekne: "Ne, no tohle asi úplně nechci." Čímž myslí "Ale jo, docela se mi to líbí, ale musíš mě trochu postrčit" a zároveň doufá, že on to rozšifruje, pak vznikne problém, protože muž takhle neuvažuje, hledí přímo, ne za slova. Chceš něco, řekni si o to. :)

      Takže by se asi jmenovala "V jednoduchosti je spokojenost" a mělo by to jednu kapitolu s názvem "Řekni, co chceš, nešifruj". :D

      Vymazat