pondělí 20. ledna 2014

Slušnost se nenosí

Jak si objednáváte kávu vy? Dělá vám problémy si o něco slušně poprosit, požádat. Jak to máte s omluvami, slovíčkem "prosím" a "děkuji". Jsou to jedny z prvních slov, které nás jako malé učí. I dítě ví, že když něco chce, má poprosit a poděkovat. Tak proč na to v dospělosti tolik zapomínáme? Vždyť přece trocha slušnosti a milého chování ještě nikoho nezabila. Ale dost lidí se tváří, jako by slušné vychování byl mor.


Je tak těžké říci "prosím"?


Zarazil mě názor jednoho pána na výše uveřejněný obrázek - prý se mu totiž "příčí prosit za něco, co se mu obchodník snaží prodat". Myslím, že pán by se měl vrátit na hodinu do mateřské školky a zopakovat si základy slušného a vstřícného chování. Rozhodně by mu to neuškodilo.

Za prvé - s největší pravděpodobností před vámi nebude stát majitel/obchodník a prodávat vám své zboží. Obsluhující člověk má k majiteli většinou tak blízko jako králík ke králi. (A věřte mi, že právě ta obsluha potřebuje váš úsměv a "prosím" a "děkuji" ze všeho nejvíc.)
A za druhé - to je vážně tak složité použít slovíčko "prosím" a zachovat se jako slušný a zdvořilý jedinec? 

Překvapuje mě, kolik lidí v tom dnes vidí problém.Všichni máme "plnou hubu" svých práv a "tohle já nemusím", až kolikrát zapomínáme na obyčejnou zdvořilost a slušnost. Ublíží vám, když se na druhého člověka usmějete a mile mu poděkujete? Když ho poprosíte o něco, co chcete? Ublíží vám, když pustíte starou paní sednout - nebo těhotnou ženu? 

O co by byl život příjemnější, kdybychom se začali chovat jako lidé a ne jako hovádka, která si myslí, že když si to zaplatí, nemusí se obtěžovat se slušností. Otevřít své srdce a být vstřícnější je povznášející, tak proč to alespoň nezkusit?