středa 31. prosince 2014

Mých 15 knižních nej

S koncem roku vám přináším výběr toho nejlepšího, co jsem v roce 2014 četla. Šedesát dva - to je počet knih, které jsem letos zvládla přečíst. Podle někoho málo, podle někoho tak akorát a znám lidi, kteří tohoto čísla nedosáhli za celý svůj život (jak smutné). Ráda bych se s vámi podělila o patnáct knih, které mne určitým způsobem zasáhly - ať už mne pobavily, uchvátily svým jazykem, okouzlily příběhem, nadchly, dostaly, rozněžněly, nebo mi zkrátka přinesly lepší chvíle, než ostatní. Třeba si mezi nimi najdete své favority pro další rok, nebo potkáte staré známé.

A Book Is A Dream

pondělí 29. prosince 2014

Příběh předmětu z mého pokoje

Nikdy jsem si nestěžoval. Mohl bych, ale nevím, k čemu by mi to bylo. Spousta lidí si stěžuje - a je snad proto jejich život v něčem lepší? Nemyslím si. A tak si prostě žiju. V její přítomnosti žiju už čtyři roky. Byl jsem poslední nerozbalený kus, ležel jsem osaměle v zadní části obchodu a už ani nedoufal, že si mne někdo odnese. Dostal jsem se do slevy, chápete? Víte, jaká je to pro přístroj mého kalibru smutná věc? Představte si, že se cítíte jako muž v dokonalém obleku, na nějž čekají otevřené brány zlatých hotelů - a najednou vám nasadí flanelovou košili a vy musíte do smradlavého davu. A tak jsem se cítil. Než přišla Ona.


Hřejivá výzva

neděle 21. prosince 2014

Vánoční vzpomínání

Je neděle večer, poslední adventní neděle - za chvíli půjdeme ke stromečku, těšíte se? Bezpochyby ano. Já už konečně začínám trošku chytat vánoční náladu, lehce vzpomínkovou - myslím na to, jaké byly Vánoce, když jsem byla malá. První, co si vybavím a co mi neskutečně chybí, je sníh. Vždy byl pro mne samozřejmostí. Začínám mít pocit, že jsem stará, když pamatuji časy, kdy byl sníh o Vánocích běžnou věcí. Milovala jsem vůni sněhu ve vzduchu. Neexistovalo, že bych tvrdla doma - oblékla jsem se teple (nejlépe kombinézu, která tenkrát děsně frčela), čapla mladšího bratra a boby a vyrazili jsme za dům na panelovku, kde jsme s děckama ze sídliště blbli (a jezdili v "zakázaném a nebezpečném" vláčku). 

Oko není píp, oko vidí...

čtvrtek 18. prosince 2014

Má nejlepší část je tvá...

Snad každá žena, včetně mě, má občas touhu ponořit se do romantického příběhu. Nechat se unášet na křídlech lásky, bědovat nad nepřízní osudu a doufat v konce šťastné, nebo alespoň dojemné, po nichž nezůstane jedno oko suché. V podobných chvílích sahám po svém oblíbeném autorovi, jenž je pro mě "králem romantiky". Tím oblíbencem je americký spisovatel Nicholas Sparks. Z jeho starších děl jsem přečetla téměř vše, takže nastal čas sáhnout po nějaké novince. V poslední době se s tímto autorem "roztrhl pytel", takže je z čeho vybírat a já nakonec zvolila román Co s láskou - což je letošní paperbackové filmové vydání knihy, která u nás vyšla již loni pod názvem To nejlepší z nás.

Nakladatelství Ikar


úterý 16. prosince 2014

Dalajlama milovníkem koček

Troufám si tvrdit, že slovo buddhismus v dnešní době slyšel snad každý - nebo alespoň každý viděl sošku "tlustého vysmátého Buddhy". Tento duchovně-filozofický směr prosákl z východu i do našeho západního života a spousta lidí v něm našla svou cestu. Spisovatel David Michie patří k propagátorům buddhismu a krom jiného na to jde i přes knihy. Nečekejte však žádné složité příručky, nýbrž čtivou beletrii, která pohladí, někoho možná probudí, ale rozhodně přinese příjemný pocit a spoustu myšlenek k rozjímání. První z Michieho knih nese název Dalajlamova kočka a své si v ní najdou nejen milovníci těchto svéhlavých, předoucích stvoření.

Nakladatelství Synergie

neděle 14. prosince 2014

Tím snem Lovec bloudí...

Jsou příležitosti, které se neodmítají. Patří mezi ně i moment, kdy vám svou knihu k recenzi nabídne samotná autorka. Sen se změní ve skutečnost. I když se sny a skutečností to není tak jednoduché. I o tom se něco dozvíte ve skvělé knize Zahrada: Lovec české autorky Jany Richterové. V pořadí druhý díl série Zahrada jsem četla bez znalosti dílu prvního. Byla to pro mne zajímavá zkušenost. Přestože k pochopení děje mi první díl Zahrada: Sféra nijak zvlášť nechyběl, čím víc jsem četla, tím víc jsem po Sféře toužila. Janě Richterové se podařilo něco, co naposledy zvládl Karel Čapek, když jsem četla jeho Válku s mloky k maturitě - zaujmout mě. České autory příliš nečtu, ale tady bych udělala osudovou chybu. 


Jana Richterová - Zahrada: Lovec

úterý 9. prosince 2014

Zpřetrhané provázky

Jsou knihy, které by si měl každý přečíst, protože jsou hluboké a mají co říct. Knihy, které chytnou za srdce a něco v nás rozproudí. Zabrnkají na tu správnou strunu a vy víte, že tohle je to ono. John Green takové knihy píše. Přesto, že se drží v rovině poměrné jednoduchosti, prostě mu to vychází. V každé Greenově knize, kterou jsem doposud četla, jsem si vždy něco našla - a to je nejspíš jeho umění. Greenovy knihy jsou jako zrcadlo, v němž každý objeví alespoň malý střípek sebe sama. Nejinak tomu bylo i u Papírových měst - i když jsem si to zpočátku vůbec nemyslela. 


Knižní klub

neděle 7. prosince 2014

Knižní klub - předvánoční varování

Před nedávnem jsem psala článek o své zkušenosti s Knižním klubem. Pokud jste ho četli víte, že jsem celkem dlouho byla spokojeným členem. V poslední době však mé nadšení z členství opadlo - ráda bych své peníze věnovala do knih, které skutečně chci, knih, které jsou kvalitně zpracované a ráda je zařadím do své knihovny. A ty z KK mezi ně už tolik nezapadají (výjimky se samozřejmě najdou). Zkrátka jsem se na své cestě posunula jiným směrem, nechci být členem něčeho, co má sice spoustu výhod, ale podmíněných a "vnucujících se". Každý má právo odejít, ne? 


Každý má právo odejít, ne?

pátek 5. prosince 2014

Neknižní knihomolské dárky

Blíží se Vánoce (pokud to někdo nestihl postřehnout, je čas panikařit) a jsou lidé (jako třeba já), kteří nákupu dárku věnují prosinec, protože to je měsíc, kdy se Vánoce odehrávají (reklamním agenturám a velkým firmám tenhle fakt decentně uniká). Jelikož většina z vás má blízký vztah ke knihám (aspoň v to pevně doufám), ráda bych rozhodila pár vánočních tipů "co pod stromeček". Knihy možná přijdou na řadu také (speciálně pro Mishonku chystám článek "Co pěkného číst o Vánocích"), ale těchto tipů je všude víc než dost. Tak bych to ráda vzala z jiného koutku - a sice čím jiným byste mohli potěšit blízkého knihomola. Třeba někomu vytrhnu jedlové jehličí z paty...

Vánoce v Bradavicích, aaaach....

středa 3. prosince 2014

Místo mozku nadýchaná houstička

Že má jídlo velký vliv na naše zdraví se v poslední době začalo dostávat do povědomí lidí. Někdo se zřekne masa, mléčných výrobků, jiný jí jako naši dávní předci "lovci a sběrači". Jídlo má vliv na naše trávení, stav pleti, váhu - to jsme ochotni přiznat. Ale že může strava ovlivnit i náš mozek - že to, jak jíme, nám může přivodit deprese, Alzheimerovu chorobu, hyperaktivitu u dětí, nebo naopak zmírnit příznaky daného - to je pro spoustu lidí nemyslitelné. Uznávaný americký neurolog David Perlmutter přináší ve své knize Moučný mozek spoustu (nejen) svých poznatků o "tichých zabijácích mozku", které se dnes a denně objevují na našich talířích.

Nakladatelství Paseka

pondělí 1. prosince 2014

Listopadové "Knižní přírůstky"

Je za námi další měsíc - je neuvěřitelné, jak ten čas letí - a to znamená, krom spousty jiných záživných věcí, že je čas na "Knižní přírůstky". Tenhle projekt vymyslela Cathy z blogu "Mezi nebem a peklem". O co že jde? To si takhle vyfotíte nově pořízené knihy za daný měsíc (darované, koupené, recenzní výtisky a nebo vyměněné) a přidáte k nim třeba i nějaký ten komentář. Těšíte se na nové obyvatele mé knihovničky? 

sobota 29. listopadu 2014

Sdílet střípky své práce

Dva roky zpět jsem našla v přítelově knihovně černou knížku s názvem Kraď jako umělec - netušila jsem, že je to jeden z mých životních objevů. Zamilovala jsem se a tahle kráska se stala mou biblí - kdykoliv mám pocit, že jsem na dně, že mi dochází nápady, že se boří svět, je tu ona. Když jsem se dozvěděla, že u nás vychází druhá kniha Austina Kleona, tentokrát s názvem Ukaž, co děláš!, bylo mi jasné, že ji musím mít, že si ji potřebuji přečíst. Kleona není nikdy dost a každý si v něm to své najde.  

Jan Melivl Publishing

pátek 28. listopadu 2014

Můj první křest

Ohněm? Ne, křest knihy. A sice novinky nakladatelství Eminent s názvem TVARYTMY. Vše se odehrávalo v Klubu Lávka, kde jsem shodou okolností byla též prvně - moc hezké prostory (z oken jsou krásně vidět labutě a racci). Do Prahy jsem jela vlakem, který měl decentní půlhodinové zpoždění, ale na místo jsem i tak dorazila s předstihem. Měla jsem se sejít s panem Kuchařem, na kterého jsem se moc těšila, ovšem nakonec ho povinnosti odvály jinam. A tak jsem se vrhla "do víru křtění" sama. Jaké to bylo?


pondělí 24. listopadu 2014

Listopadová soutěž s Ajaxem

Před námi je poslední listopadový týden. Na sníh to venku moc nevypadá, ale už se nám začíná aspoň trochu ochlazovat. Ráda bych vám ten poslední týden zpříjemnila (a vynahradila absenci sněhu). Bílého koně s Martinem po ruce nemám - občas mám pocit, že se Martin každoročně opije a po cestě k nám z koně spadne a proto jsme bez sněhu. Já jsem vždy sníh milovala. Když není sníh, je třeba udělat si radost jinak - a co je lepší a větší potěcha, než něco dobrého ke čtení? 



neděle 23. listopadu 2014

Koktal, červ i frajer

V pubertě jsem si vždy ráda myslela, že neexistuje nic horšího než "být dospívající holka". Že to kluci mají vlastně tak nějak celkově jednodušší. Všichni jsme omylní, včetně mě. S odstupem času jsem dokonce ráda, že jsem nemusela být dospívajícím klukem. Přeci jen - růst prsou je anatomicky běžná záležitost a navíc je to procházka růžovým sadem vedle nepsaných pravidel co-proboha-nesmíte-udělat-jinak-budete-vypadat-jako-buzna. Třeba nosit kapuci. Ukázat se někde s mámou. Psát básně - proboha, šílíš?!? V podání spisovatele Davida Mitchella má však dospívání jednoho kluka vedle hořké příchuti i lesk ironie a humoru. Třináct měsíců je naprosto dokonalá kniha - a bez skrupulí mohu říct, že jedna z nejlepších, co jsem letos četla. 


Vydavatelství Mladá fronta

čtvrtek 13. listopadu 2014

Zkušenost jménem Knižní klub

Uvědomuji si, že když se k něčemu upíšu, mám si přečíst k čemu. Neomlouvá mě mládí, neomlouvá mě má neschopnost někoho odmítnout. Neomlouvá mě ani má naivita. Když se přede mnou zjeví v knihkupectví starší, mile vyhlížející a příjemná paní, která mi nabídne výhodné nakupování knih a členství v klubu, které "mě nic nestojí", nebráním se. Nepřemýšlím dopředu (má častá chyba), takže si nejsem schopna představit, že podlehnutí této milé dámě mě může jednoho dne velmi mrzet. Mrzí, právě v tuto chvíli mrzí.


Když ptáčka lapají...

Život zapsaný v herbáři

Co se stane, když se autorka memoárů rozhodne napsat historický román? Krok vedle, správné rozhodnutí, prostě jen úlet? Ne vždy se autorům vyplatí opustit dobře známou půdu. Ovšem Elizabeth Gilbertové tenhle "krok mimo" celkem slušně vyšel. Vzniklo rozsáhlé dílo, které si své čtenáře určitě najde. Podpis všech věcí je zajímavou výpovědí o velkých věcech jednoho důležitého století. O to působivější, že je vyprávěn z pohledu ženy. Ženy inteligentní, znalé, svéhlavé, takové, která může směle konkurovat mužům. Ovšem to se začátkem 19. století příliš nenosí.


Nakladatelství JOTA

úterý 11. listopadu 2014

Můj přítel záchod

Dlouhou dobu jsem nepovažovala za nutné tohle sdělit světu. Vlastně se tím většinou nikde nechlubím a nemyslím si, že by to nutně musel vědět každý. Na druhou stranu se jedná o něco, co je mou součástí. A jelikož věřím tomu, že každý si svou nemoc "vybere sám" tím, jak se k sobě chová, neměla bych se za ni stydět. Jsem to já - mé myšlenky, má kritika, mé (ne)sebevědomí, má strava, můj přístup k životu a ke mně samotné. Má nemoc je mi barometrem na cestě životem. Díky ní vím, kdy se mám zastavit, kdy jednám správně a kdy jsem ošklivě sešla z cesty. Dala mi nový směr a pohled na svět. A chuť začít žít dle sebe, ne dle měřítek ostatních (i když cesta je to dlouhá a stejně občas zakopnu - kdo ne). 

Malá Narciska...

neděle 9. listopadu 2014

Podzimní procházky

Podzim - čas knihomilů. Sychravo, pošmourno, mlhavo, člověk by nejraději zůstal doma a nikam nevylézal. A to přesně na tomhle čase miluji, že ostatní zůstávají doma, pokud ven vysloveně nemusí. Když jdu venčit kluky v tomhle počasí, většinou mám to štěstí, že nepotkám ani nohu. Žádní splašení cyklisté, které bych nejradši poslala do horoucích pekel, žádné babky, které potřebují vědět kam jdete, proč a číslo vaší občanky, žádní užvanění psíčkaři s nimiž "toho máme hodně společného". Klid, ticho, vlastní myšlenky, pohoda. Za tu trochu oblečení navíc bohatá odměna.
Podzimní procházky jsou krásné...

pátek 7. listopadu 2014

Místo, které miluješ

Zjistila jsem, že vybrat místo, které miluji, je pro mě složitější, než bych si byla ochotna přiznat. Po veškerém promýšlení, o které místo bych se s vámi ráda podělila, jsem na to přišla. Zbožňuji ho, ráda se tam vracím, ráda se po něm procházím, trávila jsem na něm nádherné i smutné chvíle. To místo není ani v mém rodném městě, ani ve městě kde nyní bydlím. To kouzelné místo se nachází v matičce Praze a je velmi oblíbené (ovšem já měla několikrát to štěstí, že jsem ho zažila prázdné a klidné). Tušíte? Jedná se o Rašínovo nábřeží. To je to místo, které miluji.


čtvrtek 6. listopadu 2014

Jablko nepadá daleko od "Hrušků"

Nevím, zda je to tím podzimem venku - i když mám tenhle čas opravdu ráda (který knihomol by podzim neocenil) - nebo mi prostě jen došla trpělivost, ale potřebuji vypustit na svět démona, který ve mně v posledních dnech roste. Vše to začalo babiččinou prosbou, zda bych jí nemohla pořídit "tu kuchařku toho pána, no ten, jak vaří levně". Nejdřív jsem netušila, která bije (na věci kolem vaření mě moc neužije). Až když jsem viděla ten jeho obličej - no nevzala bych si od něj bonbónek, natož aby mi radil, co mám vařit.


úterý 4. listopadu 2014

Říjnové "Knižní přírůstky"

Je za námi další měsíc - je neuvěřitelné, jak ten čas letí - a to znamená, krom spousty jiných záživných věcí, že je čas na "Knižní přírůstky". Tenhle projekt vymyslela Cathy z blogu "Mezi nebem a peklem". O co že jde? To si takhle vyfotíte nově pořízené knihy za daný měsíc (darované, koupené, recenzní výtisky a nebo vyměněné) a přidáte k nim třeba i nějaký ten komentář. Těšíte se na nové obyvatele mé knihovničky? 



neděle 2. listopadu 2014

Jak jsem kurzovala 4

Ve středu jsem si udělala, společně s Owlie, výlet do Prahy. Konečně jsem potkala naživo svou blogerskou spřízněnou duši. Sešly jsme se na Knížecí a vyrazily do Nového Smíchova - knihy a oběd. Poté jsme vzaly útokem Levné knihy a následně se vydaly směrem na Letenské náměstí, kde nás kousek dál v Café Lajka čekal kurz minimalismu. Dorazily jsme s velkým předstihem, takže jsme se usadily na pohodlném gauči a povídaly si, než dorazil překvapený lektor. Nečekal, že tam někdo bude strašit tak brzy. 



čtvrtek 30. října 2014

Naše holka Bridgetka

Když se potkáte se starou známou, můžete reagovat různě. Můžete být zklamání, protože není taková, jaká bývala (případně je právě taková, jaká bývala). Nebo můžete mít ohromnou radost z opětovného setkání, z toho, že spolu strávíte trochu času. Když se mi do rukou dostala nová Bridget Jonesová: Láskou šílená britské autorky Helen Fielding, pocítila jsem obrovskou radost. Tahle zoufalá, ztřeštěná, tlustá a věčně kouřící pohroma mi přirostla k srdci. Ve chvílích, kdy jsem se cítila zdeptaná a na dně, mě její trapné chvilky vždy rozveselily. A tak jsem se z její společnosti těšila. 


Nakladatelství XYZ


úterý 28. října 2014

Daffy doporučuje

Mohammed Al-Asmari, zvaný Mo, je malý, plešatý a obrýlený majitel sanfranciského Nonstop knihkupectví roku 1969. Přesně do tohoto knihkupectví zavítal Ajax Penumbra při hledání záhadného svazku Techné Tycheon v e-knize Ajax Penumbra 1969. Vedle podivných knih ve vysokých policích jste zde mohli najít spoustu normální četby - od sci-fi po poezii. A jeden stolek s cedulkou "MO DOPORUČUJE" s vybranými svazky- O jaké se jedná vám neprozradím - můžete je najít na konci e-knihy. Avšak doporučím vám mé oblíbené svazky, které by v 60. letech na čtecím seznamu rozhodně neměly chybět. 

In your library!

pondělí 27. října 2014

Čaroděj, sibiřský šaman

Příběhy provázejí lidstvo od nepaměti. Stále pro nás mají velký význam, i když před veškerou "moderní vymožeností" ustupují lehce do pozadí. Přesto - nebo možná právě proto - se najde spousta lidí, kteří se rádi vydávají po stopách minulých, po tradici, souznění s přírodou, přirozenosti. Kniha Dědeček Oge - Učení sibiřského šamana české etnografky Pavlíny Brzákové nás odnese mezi "lesní lidi" žijící v oblasti sibiřské řeky Podkamenné Tunguzky. A mezi nimi žije obyčejný chlapec, kterého čeká neobyčejná cesta životem. 


Nakladatelství Eminent

pátek 24. října 2014

Penumbrovské (ne)narozeniny

Ajax Penumbra se narodil 10. prosince v Anglii. Nikdy však nedostal ke svým narozeninám dárek. Smutné? Nikoliv. Jeho rodiče totiž vymysleli něco mnohem, ale mnohem lepšího, co mě uchvátilo (vlastně jako celá novela Ajax Penumbra 1969). Ajax dostával dárky častěji (a lepší, než jsou čokoládová bonboniéra a ponožky). Dostával knihy - a to přesně ve dny, kdy se narodili jejich autoři. No není to úžasné? Upřímně - s radostí bych za tohle vyměnila své narozeniny, hned z fleku. 

Kniha je skvělý dárek

čtvrtek 23. října 2014

Jeden nerudný a druhý trouba

Schválně, kdo z vás jako dítě toužil po nějakém zvířátku? Pes, kočka, prosím, prosím, aspoň křeček, já se o něj budu vážně starat! Jaká byste mohli se svým zvířátkem zažít dobrodružství - a všichni by vám záviděli! A co teprve, kdybyste na zahradě měli výběh s opičkami. Nebo s velkým, obrovitánským a zubatým krokodýlem. Páni, to by bylo něco! Vítejte v knize Carla Hiaasena s příznačným názvem Chramst - tady potkáte zvířat a zažijete dobrodružství, o kterém se vám ani nesnilo - obzvlášť je-li váš otec nerudný a do cesty se mu připlete jeden nafrněný trouba.

Carl Hiaasen - Chramst

pondělí 20. října 2014

Když půjdeš do San Franciska...

"If you're going to San Francisco" je začátek známé skladby, již nazpíval Scott McKenzie. A také je to popěvek, který notuje Ajaxův nadřízený svému mladému zaměstnanci v knize Ajax Penumbra 1969, když se má vydat po stopách ztraceného svazku Techné Tycheon - kam jinam, než právě na Západní pobřeží. Milovníkům let šedesátých - a staré dobré hudby - je tenhle song určitě dobře známý. A vzhledem k všeobecnému trendu přebírat dobré kousky, jelikož samotní nejsme schopni vymyslet něco kloudného, je tato píseň známá i mladším ročníkům (John Phillips se nejspíš obrací v hrobě). 



čtvrtek 16. října 2014

Jak k podivnému knihkupectví přišel...

Pokud jste četli Nonstop knihkupectví pana Penumbry od Robina Sloana, možná jste si, stejně jako já, zamilovali postavu modrookého charismatického knihkupce. Proto mé srdce zaplesalo nad informací, že mě, jakožto čtenáře, čeká na podzim malý "penumbrovský předkrm". Listí ze stromů již padá, do oken občas bičuje déšť a to znamená, že prequel s názvem Ajax Penumbra 1969 spatřil u nás světlo světa - lépe řečeno čteček, neb se jedná o první dílko u nás, které vychází pouze jako e-kniha. 


Nakladatelství HOST

středa 15. října 2014

Mých bláznivých dvanáct let

Znáte to, jste dítě a je vám téměř vše tak nějak jedno. Pak najednou přijde ten divný čas, kdy se vše mění a vy se začnete pozorovat. Věci kolem začnete vnímat jinak, začnete se cítit jinak, přemýšlet jinak. Vaše tělo se začne měnit - máte-li to štěstí, že jste dívka, mění se způsobem, ze kterého v pubertě příliš šťastné nejste. Najednou máte víc problémů, než byste chtěli řešit - jako třeba slib o prvním francouzáku, nebo že potřebujete podprsenku, děkuji pěkně. Co když je ale nutné se pozorovat i z jiného důvodu? A co když jsem blázen? od Karen Harrington ten jiný důvod přináší.   

Nakladatelství Albatros

neděle 12. října 2014

Óda na mlhu

Dnes jsem při venčení psů na něco přišla - zamilovala jsem si mlhu. Vážně - to šedé cosi, co visí, není přes to vidět a táhne se to do prostoru, že vlastně ani nevíte, kde to začíná a končí. Miluji to. Spousta lidí vnímá mlhu negativně, ostatně já do nedávna asi také. Ale vždyť mlha si zaslouží naše úsměvy stejně jako slunce. Je to jako chodit v soukromé bublince, ve velkém vakuu, kde jste sami se svými myšlenkami, zpěvem ptáků, šustotem padajícího listí. Je to nádhera procházet se zamlženými loukami a zhluboka vdechovat podzimní vzduch.

sobota 11. října 2014

Básnířka a mladík

Láska má mnoho podob. Může přijít v jednom okamžiku, ve chvíli, kdy se na druhého podíváte a prostě víte, že je to on. Nebo se dostaví pomalu, plíživě. Přeroste z vzájemného porozumění a náklonnosti, a najednou si uvědomíte, že je tady, že je vaše a že vás činí zároveň silnými i zranitelnými. O lásce, jenž se objeví pomalu, za to s řádnou vervou, je i skvostná prvotina Dopisy z ostrova Skye, již přivedla na světlo světa Jessica Brockmole


Jessica Brockmole - Dopisy z ostrova Skye

středa 8. října 2014

Mládí podivínského knihkupce

Nejspíše jste již postřehli, že HOST vydává e-knihu o mládí výstředního knihkupce z knihy Nonstop knihkupectví pana Penumbry. Pokud jste to ještě nezaregistrovali, stalo se tak teď. E-kniha Ajax Penumbra 1969  vychází oficiálně v pondělí 13.10. - ovšem vy si ji můžete koupit již teď v předprodeji na Palmknihách a ještě k tomu se slevou. Je to první kniha z produkce Nakladatelství HOST, jenž vyjde pouze jako e-kniha - což je možná trochu smutné, ale vzhledem ke krátkosti příběhu (nemá ani sto stránek) docela pochopitelné. Tím však neříkám, že by se mi bílá knížečka vedle černé nelíbila.  

Mládí výstředního knihkupce

sobota 4. října 2014

Poznej čtenáře

Jistě jste již v netových vodách postřehli projekt Katky a Jany s názvem Poznej čtenáře. Já jsem se rozhodla ho pojmout trochu netradičně - snad mě za to holky neuškrtí. Jelikož je dnešní den znám jako Den zvířat (svátek Františka z Assisi), rozhodla jsem se vám představit chlupaté čtenáře z naší domácnosti - staršího Dobbyho a mladšího Nata. Jsou to dlouhosrsté kolie - nejchytřejší mezi chytrými. A to by bylo, aby nečetli, no né?   

čtvrtek 2. října 2014

Pes má být přítelem, ne?

Stahovák, vytřepání za kůži, přiražení k zemi, elektrické obojky - to jsou věci, o kterých si myslím své (a není to nic pěkného). Pes je pro mne přítel a neřekla bych, že právě zmíněné "výcvikové metody" jsou (navíc v dnešní době) vhodné. Bohužel je stále dostatek lidí, kteří si myslí pravý opak. Pes si přece musí to, co mu dělá radost, zasloužit. Nemůže mít žádné výhody jen tak, jsem pán sakra, musí poslouchat! (Nejen) o tom, že to opravdu jde i jinak píše Kathy Sdao ve své knize V životě je spousta věcí zadarmo

Kathy Sdao - V životě je spousta věcí zadarmo

středa 1. října 2014

Zářijové "Knižní přírůstky"

Je za námi další měsíc - je neuvěřitelné, jak ten čas letí - a to znamená, krom spousty jiných záživných věcí, že je čas na "Knižní přírůstky". Tenhle projekt vymyslela Cathy z blogu "Mezi nebem a peklem". O co že jde? To si takhle vyfotíte nově pořízené knihy za daný měsíc (darované, koupené, recenzní výtisky a nebo vyměněné) a přidáte k nim třeba i nějaký ten komentář. Těšíte se na nové obyvatele mé knihovničky? 



sobota 27. září 2014

Vyber si svou princeznu

Zakázaná láska, povinnost vůči nepříliš majetné rodině, krásné dívky, touha po koruně a postavení, útoky rebelů, král a královna, princ - a jedna soutěž, ve které se vše shlukne dohromady. To je Selekce americké autorky Kiery Cass. Ovšem to, co je na první pohled krásné a okouzlující, nemusí nutně schovávat ty pravé kvality - a to platí jak o dívkách, tak o knize samotné. Ne vždy se vyplatí vybírat pouze očima, ani všeobecné nadšení nezaručuje, že se dočkáte skvostu - a to ani když čekáte odpočinkový kousek, protože i ten může zklamat.


CooBoo

pátek 26. září 2014

Informační okénko 4

Tentokrát jsem se inspirovala u Basterky, která na svém blogu "Knihy nekoušou" přidává příspěvky s názvem "Informační okénko". Jedná se o tzv. deníčkové články, ve kterých bych ráda po vzoru Basterky shrnula novinky a různé události ze svého života a také vám sdělila, co můžete očekávat u mě na blogu - nebo co bych aspoň ráda, abyste tu našli (neb člověk míní a život mění). Články se budou objevovat s pravidelnou nepravidelností a já doufám, že vás budou bavit stejně, jako mě. 



neděle 21. září 2014

Květ lásky

Do nedávna pro mě jméno Dorota Nvotová bylo velkou neznámou. Nevěděla jsem vůbec, že někdo takový existuje, i když se jedná o známou osobnost a navíc "sousedku ze Slovenska". Když mi jedna spřízněná duše nabídla k recenzi její knihu Fulmayasouhlasila jsem, byť jsem vlastně vůbec netušila, která bije. A musím říct, že souhlas byl v tomto případě to nejlepší, co jsem mohla udělat, protože tahle kniha mi sedla jako "prdel na hrnec".


Nakladatelství Motto

pátek 19. září 2014

Nerd TAG

Na tenhle TAG jsem narazila u Jackelin Mandragor a zjistila jsem, že nevěděla, koho "zatagovat", tak jsem se trochu vnutila. I když se nemohu považovat za typického "nerda" - ovšem má neschopnost k navazování vztahů s většinou populace mi přihazuje plusový bod - vždycky jsem byla tak trochu divná, takže směle do toho. 



neděle 14. září 2014

Tak trochu bláznem

Když je vám smutno, úzko a všeho je na vás moc, řeknete, že "máte depku". Nic se vám nechce, všechno stojí za prd, nejraději byste prostě jen zalezli do peřin a nějakou dobu nevylezli. Většinou se z toho zase brzy oklepete. Jenže pravá, nefalšovaná deprese není jen chvilková úzkost. Je to stav, který byste zažít nechtěli, a který člověka dokáže vehnat až do útrob blázince. Prostě přestanete fungovat - a je vám to vlastně úplně jedno. Stejně tak to má hrdinka knihy Osm týdnů v blázinci německé spisovatelky Evy Lohmannové. 


Osm týdnů v blázinci 

středa 10. září 2014

Pes ve vlčím těle

Nevím, jak to máte s klasickou literaturou vy, ale pro mne to většinou bylo „nutné zlo“ v podobě povinné školní četby. Ke své vlastní škodě jsem knihy ze seznamu prostě nečetla. Naštěstí jsem dospěla do stádia, kdy pro mne „povinná školní četba“ není nadávkou, nýbrž výběrem děl, které bych si přeci jen přečíst mohla - dokonce i ráda. A tak jsem se dostala k jedné z nejznámějších knih Jacka Londona Bílému tesákovi. Povědomí jsem o ní samozřejmě měla, ale to, čeho se mi dostalo, mi docela vyrazilo dech - s nudným podáním učitelky češtiny to nemělo nic společného.


Nakladatelství Omega

pátek 5. září 2014

Kam složíme desky?

Jako každý správný knihomil i já jsem děsný "sysel knih". Kupuji jich víc, než dokážu vůbec přečíst. Uchvacují mě, jsou nádherné a já jim prostě těžko odolávám - a vlastně ani odolávat nechci. Ovšem syslení s sebou přináší menší problém - kam se všemi těmi knihami? Když jsem se přistěhovala do Plzně, nebyla tu žádná knihovna. A tak jsem obsadila vršky skříní. Z počátku se to celkem dalo, ale jakmile se z toho stal adrenalinový sport a byly ohrožené vazby mých knih a hned v závěsu mé kosti, řekla jsem si, že to chce novou knihovnu. A tak vám představuji Astru - moji záchranu a nové obydlí mých knih.


Asistent a kráska v pozadí

středa 3. září 2014

Vyhlášení první adopce

V neděli skončila první adopce. Slíbila jsem vám, že dnes vylosuji a vyhlásím vítěze. Avšak ještě předtím, než se dostaneme ke jménu šťastlivce, jenž získá knihu Jíst, meditovat, milovatse s vámi podělím o své odpovědi na otázky, které adopci provázely - a na které větší část z vás, přestože nemusela, odpověděla. Což mne opravdu moc potěšilo. Upřímně, trochu jsem se bála, že najdu pod článkem pouhý seznam e-mailů. Takže vám tímto moc děkuji za vaše zajímavé odpovědi, moc to pro mne znamená.


úterý 2. září 2014

Ekologická pohádka

Jakmile od knihy něco očekáváte, s největší pravděpodobností jste ji odsoudili k záhubě. Alespoň mně se to tentokrát podařilo. V knihovně jsem si půjčila novinku Anna (Jaký bude rok 2082?) norského autora Josteina Gaardera a mylně jsem se těšila na příjemnou pohádku. Ani nevím, co ve mě tohle očekávání vyvolalo - nejspíš fakt, že jsem nedávno četla dvě skvělé albatrosácké knihy, které si mne získaly. To ovšem o Anně, bohužel, říct nemohu. 


Jostein Gaarder - Anna (Jaký bude rok 2082?)

pondělí 1. září 2014

Podivné děti a pták

Začátkem srpna u nás vyšel druhý díl Sirotčince slečny Peregrinové. Osobně jsem se na něj klepala od chvíle, kdy jsem s nadšenými pocity odložila první díl a nechala tak Jacoba a jeho podivné přátele ve člunech, plující rozbouřeným mořem a dumající, jak pomoci své ředitelce a ostatním ymbrynám (podivné ženy, schopné vzít na sebe ptačí podobu a manipulovat s časem). Americký spisovatel Ransom Riggs nás na prvních stránkách Podivného města vtáhne zpět do člunu - a my budeme s vervou veslovat spolu s podivnými dětmi, abychom se dostali co nejdál od stvůr a netvorů.


Nakladatelství JOTA

neděle 31. srpna 2014

Srpnové "Knižní přírůstky"

Je za námi další měsíc - je neuvěřitelné, jak ten čas letí - a to znamená, krom spousty jiných záživných věcí, že je čas na "Knižní přírůstky". Tenhle projekt vymyslela Cathy z blogu "Mezi nebem a peklem". O co že jde? To si takhle vyfotíte nově pořízené knihy za daný měsíc (darované, koupené, recenzní výtisky a nebo vyměněné) a přidáte k nim třeba i nějaký ten komentář. Těšíte se na nové obyvatele mé knihovničky? 


neděle 24. srpna 2014

Záchranná štace Dánsko

Přiznám se, že jsem se o osudy židovských rodin, za hranice hodin dějepisu, příliš nezajímala. Nikdy jsem však nesouhlasila s tím, jak se s nimi zacházelo. To, že je jejich cesta odlišná, přeci neznamená, že mám právo po ní dupat - byť ji nepochopím, protože mi není blízká, není má. Nedávno jsem souhlasila s tím, že si přečtu knihu Přátelství navzdory Hitlerovi od Judity Matyášové. Z bezejmenných obětí se stali lidé s vlastním příběhem, vlastními touhami, vlastními obavami... Byl to pro mne neskutečně silný emotivní zážitek. 


Judita Matyášová - Přátelství navzdory Hitlerovi

pondělí 18. srpna 2014

Adopce č. 1

Je to tu! Přináším vám první adopci - tedy první v novém kabátku. Jak jsem psala začátkem měsíce, knižní adopce u mne na blogu nahradí soutěže. Adopce mi zní mnohem lépe - je v ní obsažen určitý vztah. Příjemné je, že tentokrát to bude bez povinnosti všemožného sledování - máte možnost získat knihu (téměř) jen tak. Téměř, protože pořád tu bude má otázka. I když tentokrát nemusíte ani odpovídat - bude losovat random. (Kdybych vybírala já, museli byste se trošku víc snažit, ale začneme zlehka.)

Adopce - úvodní článek

A jaké knihy se dnešní adopce týká? 

sobota 16. srpna 2014

Každý někdy začínal

Pokud vám název přijde povědomý, pak ano - Každý někdy začínal je novým projektem blogerky Míši z Tisíce životů. Projekt má být "vyzpovídáním" zkušenějších blogerů, tím pádem přínosem pro začínající tápavce. Šestnáct otázek se sneslo k blogerům, (trošku víc jak) šestnáct jich přislíbilo účast. Asi si říkáte, proč o tom píši, když mé jméno na seznamu není. Je to proto, že tam být mělo. Míša se obrátila i na mne. Chtěla jsem se zúčastnit, ovšem po obdržení otázek jsem musela odmítnout. Nebylo to tím, že by její otázky byly špatné. Jen prostě nebyly pro mne - zjistila jsem, že na ně nedokážu odpovědět. Vnitřně na ně nechci odpovědět. Slíbila jsem, že vysvětlím proč to tak cítím.


Pinterest

Kniho-obíhání

Už je to nějaký čas, co jsem vybrala (zatím jen čtyři) vyvolené knihy, které se zúčastní zajímavého Martinusáckého projektu Knihoběžník. Nakonec se ukázalo, že horší, než vybrat knihy, je vybrat místo, kde je zahnízdím. Jestli v Plzni - pokud ano, kam? Do nějaké kavárny, někam na přírodní místo - to mě láká, ale mám vnitřní pocit, že v budově by snad mohly knihy přežít déle - nebo je odvést při nějaké cestě do Prahy? Nebo poslat někam úplně jinam? Nakonec jsem přeci jen vyslala první dvě vlaštovky, snad se jim bude dařit dobře. A kde mají hnízdečko?