čtvrtek 28. listopadu 2013

Další radost z Finska

Asi jsem byla velmi hodné děvče, ve Finsku se o tom dozvěděli a tak mi teď budou chodit pohledy jen odtamtud. Ne, samozřejmě jde jen o prapodivnou shodu náhod (ale hodná jsem, o tom žádná). Pohled je - opět - od slečny (teď jsem si tak uvědomila, že i já jsem psala samým ženám,jako by chlapi vůbec neexistovali, hmm), ovšem žádná vánoční tématika se tentokrát neobjevila (jsem docela ráda). 





Podpořila mě v mé lásce k Harrymu větou, že ona ho také zbožňuje, že též miluje staré věci - má doma eLPíčka, bombičková pera a trochu jsem jí záviděla, že má i starý psací stroj (kdybych nebyla líná a levá, už dávno jsem jeden mohla používat). 

Jako roztomilá zvláštnost mi přišla její láska ke knoflíkům (a zároveň jsem si vzpomněla na svoji bývalou práci, kde jsme měly kolegyni, která z nich měla naprosto panickou hrůzu) a různým malým věcem - a proto ten pohled. Já zas miluji ruce, takže i já si na pohledu něco našla


Ještě jeden objev mi slečna přinesla - Leonid Afremov. Jeho obrazy jsem neznala, ani jeho. No vážně. Ale ty barvy mi učarovaly. Je to takový "zvláštně kýčovitě hezký" impresionismus. I když ne tolik kýčovitý, aby to už bylo nevkusné. 

2 komentáře:

  1. Knoflíková vášeň je opravdu zvláštní, ale co.. každý máme něco :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jak píšeš - každý máme něco a myslím, že knoflíky jsou ještě poměrně dobrý :D

      Vymazat