středa 31. července 2013

Margery Williamsová - Králík Sameťáček

"Co je to OPRAVDOVÉ?" zeptal se jednoho dne Králík, když leželi bok po boku... "Znamená to snad, že v tobě něco bzučí a čouhá z tebe nějaká páka?"
"Opravdové vůbec neznamená, jak jsi udělaný," řekl mu koník Plyšák. "To se to prostě najednou stane. Třeba když tě má dítě hodně, ale hodně dlouho rádo, nejenže si s tebou hraje, ale že tě OPRAVDU miluje, tak potom jsi teprve opravdový."
"A bolí to?" zeptal se Králík.
"Někdy," odpověděl koník, protože vždycky říkal pravdu. "Ale když jsi Opravdový, tak ti bolest nevadí."
"A stane se to najednou, jako když tě natáhnou klíčkem, anebo kousek po kousku?"
"Najednou se to nestane," řekl koník. "Jde to postupně a trvá to dlouho. Proto k tomu málokdy dojde u věcí, které se snadno rozbijí, nebo mají ostré hrany a je třeba s nimi zacházet opatrně. Spíš platí, že když začneš být Opravdový, tak už ti díky vší té lásce vypadaly všechny chlupy a už nemáš oči a jsi celý odraný a nožičky ti visí jen na vlásku. Ale na tom všem vůbec nezáleží, protože jakmile jsi Opravdový, tak nemůžeš být ani ošklivý, leda snad pro lidi, kteří tomu nerozumí."





Pokud se ptáte tak ne - nečetla jsem to... Tenhle úryvek jsem našla v knize Roberta Fulghuma nazvané "Slova, která jsem si přál napsat sám" (což mi tedy mimochodem přijde jako velmi dobrý tah... dá se to zakrýt pod roucho "chci vzdát úctu" nebo "proto jsem kdo jsem" či "tohle mě velmi inspirovalo" - což věřím, že u Fulghuma byl ten prvotní smysl - jako vážně - a přitom je to jen " mám sesmolenou další knihu, za kterou trhnu prachy, pač s mým jménem na to lidé budou zvědaví,ale já se nemusím tolik snažit,protože jen obšlehnu co už napsali jiní" což si úplně nemyslím,že byl Robertův myšlenkový pochod, ale přiznejme si to - vydělat chce a nebo potřebuje každý)a stejně jako jemu,i mě se zalíbil tak, že jsem si ho musela zapsat a chtěla jsem se o něj podělit... tak hltejte!

Žádné komentáře:

Okomentovat