pátek 23. září 2016

Upeč třeba chleba

Minulý týden jsem zveřejnila bonbónkovou recenzi na Rosiin sladký krámek snů. A protože se mi kniha zažrala pod kůži (nejen ve formě tukových polštářků), neodolala jsem a koupila si nedávno vyšlou knihu Jenny Colgan, která sice od sladkého tématu trochu utekla, ale hlad z ní budete mít stejně. Ostrov s vůní čerstvého chleba nás opět zavede do Anglie, tentokrát však na přílivový ostrůvek, kde papuchalkové dávají dobrou noc a vůně čerstvého chleba se line podél přístavní zdi. 


Ostrov s vůní čerstvého chleba - Jenny Colgan

středa 14. září 2016

Láska prochází pytlíčkem bonbonů

Kdo nemá rád sladké, ať zvedne ruku. Těch pár osamělých ručiček asi ani nemusí ve čtení pokračovat. Moje ruka rozhodně do výšin nevyletěla, protože sladké miluji snad ve všech možných podobách. A tak není divu, že jsem jen stěží odolávala knize Jenny Colganové, která názvem i vzhledem doslova láká ke slupnutí. Rosiin sladký krámek snů slibuje prostředí anglického venkova, tak trochu tápající mladou ženu, jednu nevrlou starší ženu, lásku a hromady chutných bonbonů spolu s nostalgií papírových pruhovaných pytlíčků. 


Rosiin sladký krámek snů - Jenny Colgan


středa 7. září 2016

Nevím co chci, ale chci to hned

Být ženou není vždy procházka růžovou zahradou. Kamarád mi jednou řekl, že přeci máme prsa, tak to musí být skvělý život. No, z mužského pohledu možná ano. Občas pánům tu jednoduchost v uvažování, vlastně celkově v životě, závidím. Jenže ona ani ta prsa nejsou výhra, stačí mi vzpomínka na chvíle, kdy mi začala růst. Být ženou je někdy dost podobné jízdě na horské dráze. Nahoru, dolů, doprava, doleva, pak v jiném pořadí a takhle několikrát za sebou. Náš život je ovlivněn hormony, které se stále mění a to nejen v průběhu let, ale v průběhu každého měsíce. Není divu, že jsme občas na prášky (nebo na zabití). Že se však nemáme za co stydět, a že je to naprosto normální, nám v knize Náladové a protivné přednese americká psychiatrička Julie Holland


Nakladatelství Grada

sobota 20. srpna 2016

Nepravděpodobné, ovšem ne nemožné

Došla jsem k názoru, že už toho válení bylo až až, že se zdravotně cítím více než dobře, že mi vlastně začíná být domov tak trochu malý. Rozhodla jsem se najít si práci. Ne vletět hned do první, která je mi navíc protivná, ale prostě vybrat si něco, u čeho budu mít pocit, že by to mohlo být fajn. A tak jsem brouzdala po netu a hledala, až jsem narazila na dva inzeráty, které svou protichůdností zájmů lehce bijí do očí. První tím, že to bylo pro mne něco naprosto nového a druhé naopak svojí hřejivou známostí. Odhodila jsem veškeré zábrany a odepsala na inzeráty s myšlenkou aspoň jsem to zkusila. Světe div se, čekaly mě dva pohovory.

...